1.světová válka v české literatuře
27. Česká literární tvorba v době 1.sv.války
Legionářská literatura – o čs. legiích v Rusku
-	zobrazují pouze zázemí, u nás se objevuje poezie i próza
-	díla jsou svědectvím o válce, nemívají psychologickou analýzu
§	Rudolf MEDEK – napsal románovou pentalogii „Anabáze“; „Plukovník Švec“
§	Josef KOPTA – trilogie „Třetí rota“ – kriticky střízlivější legionářský cyklus
§	František LANGER - „Jízdní hlídka“ – drama
§	Jaroslav KRATOCHVÍL – objektivnější pohled na legie, přináší opačný obraz války s demytizací legionářské anabáze
§	Václav KAPLICKÝ – psal díla na okraji mezi publicistikou a beletrií
       „Gornostaj“ – sarkastický záznam osobních zážitků z ruského zajetí a celé legionářské      anabáze
Další autoři píšící o 1. světové válce
§	Jiří HAUSMANN – polemizoval o tématu vlastenectví, „Velkovýroba ctnosti“ – kritizuje vlastenecký patos, plané vlastenčení, „Občanská válka“ – satira proti válce
§	Božena BENEŠOVÁ – románová trilogie o válce
§	Karel NOVÝ – „Sarajevský atentát“ – vznik 1. světové války
§	Anna Marie TILSCHOVÁ – napsala sociální románovou kroniku z válečného Ostravska „Haldy“ – dokumentární přesnost
§	Karel KONRÁD – román „Rozchod!“ – protiválečné, má dva hlavní hrdiny, představitelé „ztracené generace“, cílevědomě demonstrují svůj odpor proti válce
§	Fráňa ŠRÁMEK – vitalistický román „Tělo“, soubor povídek „Žasnoucí voják“ – úžas prostých vojáků nad tím, jak je s nimi ve válečné mašinerii bez jejich vůle manipulováno
§	Karel POLÁČEK – píše o svém rodném  městě, těsně před 1.sv.v a po ní
-	románová trilogie „Okresní město“,“Hrdinové táhnou do boje“,“Podzemní město“,“Vyprodáno“
-	zachyceny všechny společenské vrstvy, městská honorace, obchodníci, důstojníci, prostí vojáci, žebráci
-	postavy vyznívají tragikomicky pro svůj způsob života
-	je plný předstírání, lží a frází
§	Jaromír JOHN (Bohumil Markalous) – novinář, vědec, profesor, estetik
                                     „Večery na slamníku“ – povídky, monology prostých vojáků, povídky mají různou formu (dopis nebo deníkový záznam), prostý jazyk, autentický dokument (soudobý)
-	přátelství, stesk po domově, humorné prvky, kritika nesmyslnosti války, dálší prózy jsou proti měšťáctví nebo o životě, „Moudrý Engelbert“ – o neumění žít.
§	Jan WEISS – tématika války (1. svět.)
                           „Barák smrti“ – o tyfovém baráku v zajateckém táboře, kombinace hrůzy války a hrůzy nemoci (tyfus), něco je zde ze skutečnosti a něco jsou ty horečnaté sny vojáků, přítomnost sci-fi.
                            „Dům o tisíci patrech“ – více sci-fi, dům, který je strašně chaotický, chaotická stavba, ve které se nikdo nevyzná- obraz společnosti.
§	Ivan OLBRACHT – „Podivné přátelství herce Jesenia“ – psychologický román o přátelství dvou herců
                                          Jan Veselý – lehkomyslný, dobrovolně jde do války, stará se pouze o sebe
                                                 Jiří Jesenius – klidný, domácí typ, chce spíše pomáhat druhým
-	Jan Veselý si bere dívku za manželku, mají dítě, je na ruské frontě chycen a popraven Rakušany jako zrádce, dítěte a ženy se ujímá Jesénius, mistrné zachycení Prahy a Vídně za 1. světové války.
§	Jaroslav HAŠEK
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT