Vilém II.
VILÉM II.
Vilém II. byl zastáncem imperiální a nacionalistické politiky. Hrdina bleskového začátku a neslavného konce německých snů o síle a moci. Vnuk nastoupil po dědovi a otci na německý císařský trůn. Po smrti jednadevadesátiletého císaře Viléma I., 9.března, a devedesátidevítidenní vládě jeho padesátisedmiletého těžce nemocného syna Fridricha III. převzal žezlo jeho vnuk jako Vilém II. Teprve devětadvacetiletý císař vystupoval jako protivník Bismarckovy říšské politiky a prosazoval v následujících létech velmi svévolné pojetí vlády („osobní vláda“). Jeho děd Vilém I. bojoval již v osvobozovacích válkách v roce 1813 až 1814 proti Francii. Jako „kartáčový princ“ potlačil revoluci v roce 1848. V roce 1861 nastoupil po svém bratrovi Fridrichu Vilémovi IV. jako král a v roce 1871 byl prohlášen za německého císaře. Když nastoupil Vilém II., začaly spory v řešení vnitropolitických i zahraničněpolitických záležitostí, mezi ním a říšským kancléřem a pruským ministerským předsedou Otto von Bismarckem, který nakonec podal žádost o propuštění. Jeho nástupcem byl Leo von Caprivi.
V prvých letech vlády prosazoval Vilém II. umírněnější postoj k dělnickým hnutím (vydal například roku 1890 výnos o ochraně práce), později se z něj stal otevřený nepřítel sociální demokracie. Představitel agresivního kursu zahraniční světové politiky Německa, orientující se na Trojspolek. V zájmu junkersko – buržoaznímu imperialismu prosazoval námořní zbrojení. Agresivními projevy zostřoval mezinárodní napětí. Například když poslal bez ohledu na stanovisko Velké Británie presidentovi Búrské republiky depeši, kdež mu gratuloval k vítězství nad britskou invazí. Tímto nerozvážným telegramem vyvrcholilo napětí mezi Británií a Německem a přivedlo země na pokraj války.
Z Německa se stal nejvíce vojensky vyspělý stát. Byly spoluviníkem rozpoutání První světové války roku 1914. Německo ale mělo také spojence. Prohlásilo spojeneckou věrnost Rakousku – Uhersku, ale také dohodu s Osmanskou říší, že se postaví na stranu Německa, pokud jim Rusko vyhlásí válku.
Roku 1914 vpochodovalo Německo do Belgie. To se nelíbilo Británii a podala jim ultimátum, aby se zachovala neutralita Belgie. Ale protože nebylo dodrženo, vyhlásila tato země ze 4. na 5. Srpna válku Německé říši.
V listopadu roku 1918 došlo k povstání námořníků v Kielu a rozšířilo se i do dalších německých měst. To vedlo k odstoupení císaře, 9.listopadu ve 12 hodin, a vyhlášení republiky.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát