Potravní pyramida
Co to vlastně je potravní pyramida?Je to Lineární soubor organismů,které
jsou vůči sobě v jednosměrných potravních vztazích(jeden je kořistí či
potravou druhého).Všeobecně je v tomto souboru na prvním stupni auto-
trofní (zelená fotosyntetizující)rostlina,kterou se živí býložravec a jím ma-
sožravý dravec.Jelikož jsou v přírodě potravní řetězce složitější, (býlož-ravci se živí více druhy rostlin,dravec může lovit jen býložravce,ale i jiného dravce,mezi organismy jsou paraziti a symbionti,mrtvá těla organi-
zmů nebo jiné části na všech stupních potravního řetězce jsou rozkládá-
na na jednoduché organické a anorganické látky organismy nazývanými
destrudenti-rozkladači,atd.),užívá se pro potravní vztahy v přírodě spíše
termínu potravní síť.Ve skutečnosti jde o jednoduché nebo velmi složité
cykly ,kterými proudí ekosystémem látky sloužící jako živiny různým úro-
vním potravní sítě-těla nebo produkty metabolismu jedněch jsou potra-
vou druhých.Pro kvantifikaci přenosu energie a hmoty mezi jednotlivými
stupni potravního řetězce (sítě) se užívá termínu potravní pyramida.Vět-
šinou platí ,že pro vytvoření jednotky hmoty (biomasy) či jednotky ener-
gie na určitém stupni potravní pyramidy musí z nižší hladiny získat přís-
lušný organismus více hmoty (potravy)i energie.Část hmoty získané z
nižší úrovně je totiž ,,znehodnocena” ve výkalech (ve zplodinách
metabolismu) a vydýchána.Část získané energie při přeměně přechází
do prostředí jako nevyužitelné tzv.zbytkové (odpadní) teplo.Spolu s pot-
ravou prochází potravními sítěmi též řada škodlivých látek.V různých
ekosystémech jsou různé abiotické (neživé) podmínky:určité množství
vody,minerálních látek,světla,tepla.Souhra těchto abiotických faktorů
vytváří určité podmínky klimatické i půdní,které se v průběhu času různě
mění.Biotické podmínky jsou vytvářeny organismy a vztahy mezi nimi
organismy mají v potravním řetězci (pyramidě) různou funkci zelené ros-
tliny poutají energii slunečního záření a vytvářejí (produkují) organické
látky – jsou to producenti.Živočichové se živí rostlinami nebo jinými ži-
vočichy,konzumují organické látky z jiných těl živočichů - jsou to kon-
zumenti.Různí živočichové ,houby a mikroorganismy spotřebovávají a
rozkládají zbytky a odpady z těl rostlin a živočichů – jsou to rozkladači.
Původním zdrojem energie pro život je vždy sluneční záření,které přímo
Využívají zelené rostliny.Ostatní organismy jsou na nich závislé a jsou
navzájem propojeny složitými potravními vztahy: jeden získá zdroj ener-
gie z druhého.při všech přeměnách energie se vždy část energie uvolňu-
je do prostoru jako teplo.Na základě potravních vztahů jsou organismy
spojeny do potravních řetězců(pyramid).Potravní řetězce začínající od
zelených rostlin se nazývají řetězce pastevně kořistnické.Na tyto řetězce
vždy navazují potravní řetězce začínající od odpadů a zbytků rostlinných
a živočišných těl.Nazývají se rozkladené řetězce.Tvoří je různé druhy or-
ganismů,které ve vzájemných vztazích žijí většinou v půdě a na dně vod-
ních nádrží (různí drobní živočichové,houby,bakterie).Rozklad organických látek, jejich mechanické rozmělňování a mísení s částmi neživé přírody probíhá postupně.Například v půdě probíhá rozklad odpa-
dů z organismů (proces humifikace), vytváří se při něm humus, který je
velmi složitou směsí různých organických látek.Jeho dalším rozkladem
(mineralizací) vznikají minerální látky, které znovu využívají producenti.
Tyto dva základní typy potravních řetězců probíhají stále v celé živé pří-
rodě a jsou složitě propojeny.Příroda téměř nezná odpady.Pouze část těl
rostlin a živočichů za mimořádných podmínek podléhá zvláštnímu fyziká-
lně chemickému procesu (fosilizaci);při něm se energie uchovává v organických látkách.Tak před milióny let vznikla fosilní paliva (uhlí a ro-
pa).Mezi přírodou neživou a živou existuje neustálý oběh látek a jednosměrný tok energie.Na těchto dějích závisí i život lidí.Zelené rostli-
ny poutají při fotosyntéze jen asi 1% slunečního záření dopadající na
Zemi.Pouze 10% až 20% energie uložené rostlinami do organických lá-
tek využijí konzumenti 1.řádu, ještě menší množství z jejich těl využijí
Konzumenti 2.řádu atd.Tyto vztahy můžeme vyjádřit potravními pyrami-
dami.
Jestliže se tedy z prostředí do počátku potravního řetězce (tj.do rostlin)
dostane některá škodlivá látka, hromadí se obvykle postupně v tělech or-
ganismů na vyšších stupních potravní pyramidy,často až do nebezpe-
čně vysokých koncentrací, které mohou být příčinou hynutí konzumentů
především vyšších řádů.Tak se mohou v tělech organismů hromadit radi-
oktivní látky, těžké kovy,pesticidy používané k hubení škůdců,škodlivé
rostlinné produkty a další nežádoucí cizorodé látky,které kolují v pros-
tředí.Producenti jsou organismy , které v potravní(m) pyramidě(řetězci)
produkují svou biomasu ze vzdušného CO2,jednoduchých anorganických
látek (živin),vody za přítomnosti světelného záření prostřednictvím pro-
cesu fotosyntézy (zelené rostliny) ,případně chemosynteticky (některé
mikroorganismy a houby).Jelikož produkují jako první v potravním řetězci
složitější organické látky nazývají se též primárními producenty.Jsou
základem výživy pro konzumenty.Destruenti jsou organismy, které v potravní(m)pyramidě(řetězci) rozkládají složitější organické látky
mrtvých těl na jednodušší anorganické látky-živiny.Mezi destruenty roz-
kladače – patří zejména mikroorganismy a některé houby.Konzumenti
jsou organismy ,které se v potravní(m) pyramidě(řetězci)živí jinými or-
ganismy, čili produkují svou biomasu na základě konzumace složitých
organických látek – cukrů,tuků,bílkovin – z těl jiných organismů.Podle
hierarchie je možno je dále dělit na konzumenty prvního řádu(býložravci,
kteří se živí rostlinami – producenty),druhého řádu (masožravci kteří se
živí býložravci) i dalších řádů (masožravci, kteří se živí jinými masožrav-
ci).Za konzumenty jsou někdy považováni též paraziti.Zelená rostlina je v
podstatě chemická továrna na sluneční pohon,shromažďuje jednuduché
chemikálie z prostředí a transformuje je na složité organické sloučeniny,
jako jsou cukry=sacharidy,proteiny=bílkoviny a tuky=lipidy, tedy na látky
,které ukládají v sobě energii nebo se chovají jako stavební látky rostlin-
ných buněk.Rostlina může růst ve sterilizovaném písku za předpokladu,
že ji necháme na slunci a poskytneme ji pár základních chemikálii –
dusík ve formě dusičnanů,fosfor ve formě fospforečnanů,draslík ve formě
solí(například potaše K2CO3 ,vodík ve formě vody,kyslík ve formě vody
nebo ze vzduchua uhlík ve formě oxidu uhličitého.Dusík, fosfor a draslík
jsou hlavní složky všech umělých hnojiv.Zelený chlorofyl v rostlině abso-
je sluneční energii a použijte ji tak ,že z uhlíku ,vodíku a kyslíku vytvoří
sacharidy , jako je celulóza – tuhý vláknitý materiál ,který obklopuje kaž-
dou rostlinou buňku a dále škroby,bohaté na energii a cukry = jedno-
duché sacharidy.Rostlina je dokáže sloučit s dusíkem ,fostáty a solemi
draslíku ,které získává ze země ,aby vybudovala bílkoviny = proteiny,
tuky a další látky.Zahradníci často mluví o hnojivu jako o potravě pro
rostliny a svým způsobem je to pravda protože poskytují rostlinám ma-teriál který potřebují pro stavbu rostlinné hmoty.Ale mezi touto potravou
rostlin a potravou živočichů je velký rozdíl.Typická zelená rostlina absor-
buje pouze jednoduché chemické sloučeniny ze země – látky ,které
vznikly rozkladem a rozpadem organických materiálů.Avšak živočich
získává organické materiály v plně syntetizovaném stavu a rozkládá je
podle potřeby s využitím vlastního zažívacího systému. Zelené rostliny
jsou potravou pro konzumenty prvního řádu.Například dospělí koala se
živí výhradně listy eukalyptů, které jsou pro většinu živočichů nepoži-
vatelné právě kvůli jedovatým olejům, které tyto rostliny obsahují Sacha-
ridy v eukalyptu mají většinou formu dřevité,celulózové vlákniny.Tuků a
proteinů je v rostlinách málo a navíc jsou ve formě ,kterou většina živo-
čichů nedokáže využít přímo.Proto dospělý koala věnuje spoustu energie
na proměnu toxických materiálů v neškodné složky,dále ne rozložení ce-
lulózy , která obklopuje rostlinné buňky a také na štěpení složitých mo-
lekul uvnitř buněk na jednodušší molekuly ty se potom mohou znovu složit ve sloučeniny , které dodávají tělu koaly energii a pomáhají stavět
tkáň.Velmi podobný proces probíhá u všech býložravých živočichů.Stra-
va masožravých druhů je daleko bohatší na hodnotu potravy, ale přesto i ty musí štěpit velké molekuly na jednodušší.Býložraví živočichové , jako
je dobytek se spoléhají na mikroorganismy , které žijí v jejich břichu a
pomáhají jím s trávením rostlinné vlákniny.Koala ,která se živí těžko stravitelnými listy eukalyptu ,musí předat dávku těchto mikroorganismů svým mladým.Pokud malou koalu odebereme její matce dříve ,než k to-
mu dojde nedokáže potravu strávit.Konzumenti.Na afrických planích létají kolem pasoucích se zvířat akrobatičtí ptáci klubáci.Tito živočichové
se živí výhradně takovými parazity jako jsou klíšťata a larvy much.Vyta-
hují je z úkrytů na svých klientech.Ti jsoou jim přirozeně za tuto službu
vděční a dovolí ptákům se stravovat ,kde chtějí.Podobná vazba existuje i
v korálových mořích , kde malé čistící ryby a garnáti vybírají parazity z kůže a šupin větších velkých ryb – často útočníků.Rybky obvykle pra-
cují kolem strategických míst ü útesů a ryby – zákazníci připlouvají do této čistící stanice z dalekého okolí.Jakmile vstopí do čistící stanice ,vše-
chny útočné instinkty jsou potlačeny ,masivní kanic dovolí drobné čistíci rybě , aby vplula do jeho tlamy a odstranila parazity z jeho žeber nebo aby mu vytáhla zbytky potravy z mezizubů.Termín draví ptáci se nejčastěji používá pro ptáky řady sokolů.Tento rozsáhlý a různorodý řád se obvykle nazývá dravci a zahrnuje téměř 300 druhů včetně orlů,jestřá-
bů,káňat a sokolů.Ale zatímco jsou vzdušní lovci docela samozřejmě dravými ptáky,mnohé další druhy,které loví jiné živočichy,dravci nejsou.
Dravci jsou především masožravci,kteří se živí téměř všemi typy živočichů,včetně hmyzu ,ptáků,plazů a savců.Aby mohli stravu požít, mají všichni dravci silné,ostře zahnuté zobáky,kterými roztrhají maso své kořisti na kosky.Téměř všichni dravci také aktivně loví a zabíjejí svou potravu.Avšak na rozdíl od většiny dravých ptáků nechytají svou kořist do zobáku,ale místo toho používají silné nohy a ostré zahnuté drápy.Nejnápadnější výjimkou jsou supi ,kteří se živí speciálně mršinami.
Proto jsou také jejich drápy tupé.Všichni dravci ať už loví živou nebo mrt-
vu kořist ,jsou aktivní jen ve dne.Několik druhů jako například sokol falco
rufigularis ,léta při slábnoucím světle ,ale žádný z nich nelový v noci.
Dravci obecně polykají malou kořist celou.Mají velmi silné žaludeční šťávy,které jsou schopné rozložit i kosti oběti.Nestravitelné chlupy a peří asi po šestnácti hodinách vykašlají ve formě kuliček.Dravci jsou pro normální existenci ostatních zvířat opravdu nezbytní.Zničit dravce znamená způsobit velkou újmu ostatním živočichům,přitom tato škoda je mnohem citlivější než ta ,kterou způsobí sami dravci.Potravní pyramidu(řetězce)se nesmí a nemá narušovat.Vypadnutím jednoho
čánku né-li patra by mělo nedozírné následky.Proto se musí udržovat v
neustálé rovnováze a co nejméně často a v nejmenším množstvím narušovat.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát