Mezinárodní situace před 1. světovou válkou a průběh 1. světové války
MEZINÁRODNÍ SITUACE PŘED 1. SVĚTOVOU VÁLKOU A 1. SVĚTOVÁ VÁLKA
Jednou z mnoha příčin tohoto obrovského konfliktu byla existence koloniálních impérií. V roce 1914 byla ¼ světa koloniemi. Jednotlivé mocnosti si začaly dělat postupem času nároky na různá území.
Německo, které mělo v této době největší armádu na světě, závidělo VB její rozvinutý obchod a její kolonie. Začalo proto budovat vlastní válečné loďstvo. Ostatní země byly znepokojeny soupeřením mezi Německem a VB, kdo z nich postaví větší a lepší lodě pro své válečné loďstvo. Nakonec i mezi ostatními evropskými zeměmi rostlo soutěžení v oblasti obchodu a vojenské síly. Evropské mocnosti hledaly východisko ve vytváření aliancí (viz dále).
Bezprostřední příčinu musíme hledat i v KRIZOVÉ SITUACI NA BALKÁNĚ, kde se od konce 19. století střetávaly zájmy mnohých evropských států (R-U, Něm.,Rusko,Ang.,Fr.,Turecko,…). Operace na Balkáně byly zahájeny v létě 1912. Po skončení bojů však mezi vítěznými státy vypukly boje o dělbu získaných území, a proto r. 1913 začala 2. balkánská válka.
Východní krize přispěla ke sblížení Německa a Rakouska-Uherska a tak v roce 1879 vytvořili tzv. Dvojspolek. K nim v roce 1882 přistoupila Itálie Ţ vnikl tak TROJSPOLEK, který zaručoval, že v případě úroku na kteroukoliv z členských zemí, by jí přišli její spojenci na pomoc. Trojspolek měl zastavit agresivní kroky Ruska na Balkáně.
Další alianci roku 1907 vytvořila Franci, Rusko a VB, a to tzv. TROJDOHODU. Nešlo přímo o vojenské uskupení, jeho členové však souhlasili se spoluprácí v případě jakékoliv agrese ze strany Německa.
Další příčinou vypuknutí války byl AGRESIVNÍ NACIONALISMUS uplatňovaný především Německem. Nacionalismus je politický směr a ideologie vycházející z přesvědčení o výjimečnosti a nadřazenosti vlastního národa. Součástí nacionalistické mentality bylo i ztotožnění se s národem. Jakékoliv příkoří, které se stalo několika příslušníkům národa, bylo pociťováno jako příkoří na celé národní pospolitosti.
Záminkou, nikoliv příčinou, k válce se stal dne 28. 6. 1914 ATENTÁT na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku Žofii Chodkovou, který v Sarajevu vykonala skupina Černá ruka pod vedením muže jménem Gavrilo Princip. Následník trůnu se zde měl zúčastnit přehlídky leteckých manévrů.
Po atentátu dalo Rak-Uhersko Srbsku nesplnitelné ultimátum a tak 28.7.1914, měsíc po atentátu, kvůli jeho nesplnění vyhlásilo Srbsku válku. V tu chvíli začalo mobilizovat i Rusko, protože bylo srbským spojencem. Německo vyhlásilo válku Francii. Mělo plán tzv. bleskové války – rychlého poražení Srbska a Ruska, a poté vpád do Francie přes neutrální Belgii. Kvůli porušení této neutrality vyhlásili Německu válku VB a Japonsko. USA prozatím zůstávaly neutrální a na straně Trojspolku se do války zapojilo Turecko.
Postupně se do války včlenilo 34 (28) států, nasazeno bylo 70 miliónů mužů. Padlo celkem 10 miliónů vojáků nejvíce na straně Ruska a Německa. ASA a Japonsko využili válku k upevnění svého mocenského postavení. Hlavní tíhu války nesla Evropa, kde se nacházela rozhodující válčiště během války se však bojiště přesunula i do kolonií a na moře, kde se střetával především válečné loďstvo VB posílené spojenectvím s Francií a Japonskem s válečným loďstvem německé armády.
Absolutní nasazení prakticky všeho obyvatelstva dávalo válce absolutní charakter, neboť se jí podřizoval veškerý hospodářský a společenský život válčících států.
Do hospodářství během války vstoupil i nový ekonomický prvek militarizace ekonomiky, což znamenalo, že vše se podřizovalo válce.
V 1. světové válce byly použity i nové vojenské technologie a zbraně – rychlopalné pušky, kulomety, těžké dělostřelectvo, tanky s housenkovými pásy, nové typy letadel, ponorky,…
Byly také poprvé použity bojové chemické zbraně – otravné plyny (1915 – chlor a v roce 1917 imperit, které působí na nervový systém).
Válka přinesla úplnou morální devastaci lidí.
V roce 1916 válka vrcholila. Němci svedli velmi těžké boje o pevnost Verdun a na řece Sommě. Karta se ale pomalu začala obracet na stranu spojenců. Tzv. ponorková válka přiblížila vstup USA do války, neboť válka ohrožovala americký námořní obchod s válčící Evropou. 6. 4. 1917 tak USA ukončilo politiku tzv. izolacionizmu (nevměšování) a vyhlásili Německu válku. Jejich příkladu následovala řada jihoamerických států.
Rusko naopak s Německem uzavřelo v březnu 1918 Separátní mír. Němci se ještě v roce 1918 pokusili o poslední ofenzívu, ale byli poraženi a donuceni podepsat příměří – 11. 11. 1918 v železničním vagónu v Compagnonském lesíku v Paříži. A tak v 11:00 hod ustaly všechny válečné operace a 1. SVĚTOVÁ VÁLKA SKONČILA.
Během války se vytvořilo 5 válečných front:
1. Fronta východní
2. Fronta západní
3. Fronta balkánská
4. Fronta proti Srbsku
5. Fronta kavkazská, mezopotamská a srbsko-palestinská
Bylo svedeno několik velkých a důležitých bitev
· 1915 - bitva u Yprs
· 1916 – bitva u pevnosti Verden
· bitva na řece Somě
Vítězství bylo na straně dohodových mocností. Válka měla za důsledek rozpad mnohonárodnostních soustátí a vytvoření mnoha nových států. Rozpadlo se i Rak.-Uh. a na jeho území vzniklo 5 nových nástupnických států. Mezi nimi bylo i 28. 10. 1918 ČSR.
Celá řada národů získala dlouhou očekávanou svobodu. Z bývalého ruského impéria se v Polabí vytvořili nové samostatné státy: Litva, Lotyšsko, Estonsko. V západní Evropě bylo obnoveno Belgické království.
USA a VB chtěly, aby výsledky války nebyly přijatelné pouze pro vítězné mocnosti, ale i pro poražené. V tomto duchu tedy nakonec proběhla i mírová jednání.
V Paříži byla 18.1.1919 zahájena mírová konference ve Versaill. Účastnili se jí všichni spojenci kromě Ruska. ČSR byl přiznán status vítězné země s omezenými zájmy. ČSR na mírové konferenci zastupoval Edvard Beneš.
Na konferenci byla mimo jiné na popud USA založena SPOLEČNOST NÁRODŮ – organizace, která měla napříště takovým konfliktům zabránit. USA do Společnosti národů paradoxně nevstoupily, ale často její činnost značně ovlivňovaly.
Celý systém mírových smluv, které byly po válce uzavřeny byl nazván SYSTÉMEM VERSAILLESKÝM.
Na konferenci byly uzavřeny smlouvy s poraženými státy, které obsahovaly teritoriální uspořádání, vojenská ustanovení a hospodářská ustanovení.
1. červen 1919 - smlouva s Německem – mírová smlouva označila německo z viníka rozpoutání světové války a uložila mu povinnost zaplatit náhrady válečných škod tzv. reparace (20 miliónů dolarů). Alsasko a Lotrinsko muselo odstoupit zpět Francii a levý břeh Rýna měla dohodová vojska 15 let okupovat a pravý břeh měl být do hloubky 50 km demilitarizován. Smlouva ukládala Německu i přísná vojenská ustanovení. Německo nesmělo mít žádné loďstvo, letectvo a těžké dělostřelectvo a armáda směla mít pouze 100.000 mužů. Byla zrušena všeobecná branná povinnost.
2. 10.9.1919 byla podepsána v Saint Germain smlouva s Rak.- Uh. Ta potvrzovala zánik monarchie a vznik všech nástupnických států.
3. Smlouva s Bulharskem
4. Smlouva s Maďarskem
5. Smlouva s Tureckem
V meziválečném období se postupně začaly utvářet dva světové systémy- demokratický a socialistický. Hlavní světovou mocností se staly Spojené státy americké.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát