KRITIKA : „Vltava v obrazech“... (6. a 7. díl)
V Praze 2.5.2001
Simona MALKOVSKÁ - žur. III
KRITIKA : “Vltava v obrazech”... (6. a 7. díl)
Pro svou práci jsem si vybrala seriál “VLTAVA V OBRAZECH”, který je vysílán od ledna tohoto roku v rámci dokumentárního cyklu “HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU”. Úkolem práce je popsat a podrobněji rozebrat obsahové složení, formu a způsob prezentace tohoto pořadu, konkrétně “kritikou” 6. a 7. dílu (vysílané 4. a 18.3. 2001).
CHARAKTERISTIKA POŘADU:
Pořad “VLTAVA V OBRAZECH” je pravidelně jednou za 14 dní vysílán na ČT 1 v neděli ve 16.55 hod (první repríza pondělí ČT 1 ve 14.00) a trvá necelých dvacet minut. ( Čistá stopáž cca 18 minut). Seriál mapuje naši národní řeku od pramene po Mělník. Diváci v několika desítkách dílů mohou sledovat stavbu Vltavské kaskády, sportovní a rybářské akce, ale i obyčejné lidi z Povltaví, jejich práci a život. Základní materiály tvoří unikátní dokumenty o proměnách Vltavy během posledního století z archivu České televize, z Krátkého filmu a z Národního filmového archivu, ke kterým se přidali amatéři. Divácky zajímavé jsou také záběry, pohlednice nebo soukromé fotografie, které zapůjčili samotní diváci nebo odborné materiály a historické mapy z Českého geologického ústavu.
Historické záběry jednotlivých míst jsou konfrontovány a doplňovány současnými snímky, které přímo pro tento cyklus natočila Tvůrčí skupina Karla Hynieho. Výběr filmů a průvodní slovo má na starosti historik Karel Čáslavský, který pořad “HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO ČASU” pro ČT připravuje již 9 let. Za střih a režie obou cyklů zodpovídá Pavel Vantuch.
OBSAH 6.DÍLU:
V 6. díle byly použity zpravodajské materiály ČST o napouštění přehrady Lipno z počátku 60.let. Původní komentář ke snímku se vysílaly živě do éteru, proto si jeho obsah dnes můžeme jen domýšlet. Druhý kraťoučký snímek “ Zima na jezeře“ z roku 1961 volně vystřídal dokument z roku 1964, který zaznamenal první lipenské rybářské přebory. Odlišnou formu má tří minutový příspěvek “ V hlubokých vodách” (1964) - populárně naučný film s původním komentářem v typicky propagandistickém duchu tehdejší doby. Zajímavý je tím, že tvůrci použily záběry mladých štik v akváriu, které mají simulovat podvodní záběry z jezera. Na tuto zajímavost upozornil diváky také pan Čáslavský v krátkém komentáři mimo obraz. Ve 12 minutě pořadu byly vhodně použity současné ilustrační záběry (cca 45 vteřin), které na místě natočil filmový štáb pana Hynieho. Barevný snímek současně s komentářem mimo obraz tvoří vhodný překlenovací most mezi historií a “ reálem”. Navazuje druhý vstup ze studia (pracovny), který začíná krátkým nájezdem kamery přes mluvícího pana Čáslavského na mapu okolí Lipna a dále několika historickými fotografiemi místa. Ty nás opět vrací do historie naší největší vodní nádrže.
OBSAH 7.DÍLU:
7.díl je věnován Čertovým proudům. (Vltava, která mizí v podzemní elektrárně se do svého koryta vlije až před Vyšším Brodem. Pod přehradou je téměř vyschlé koryto plné balvanů - Čertovy proudy). Tento díl je věnován vodáckým slalomům a sjezdům na divoké vodě, které zaznamenaly jednak amatérské 8mm dokumenty a také jedny z nejstarších sportovních snímků z let 1958 a 1959. Třetí z nich je pětiminutový amatérský snímek na 8mm němý film, který je prokládán originálními popisnými titulky. V kontrastu s ním a s civilním komentářem pana j Čáslavského je poslední ( čtvrtý) snímek “ Tělovýchova a sport”, který doprovází dynamický komentář napodobující zrychlené tempo a výraznou dikci sportovních komentátorů. Sportovní záběry jsou proloženy snímkem o poslední povodni v Loučovicích z roku 1954, předtím, než byla postavena přehrada.
VSTUPY:
OSOBNOST, GESTA, OBLEČENÍ, PROSTŘEDÍ
DIVÁCKÁ OBEC:
KOMENTÁŘ: zpracování, forma, délka, přednes
Jednotlivé díly obsahují zpravidla tři obrazové vstupy s panem Čáslavským. První vstup obsahuje standardní přivítání diváků, úvodní slovo o obsahu vysílaného dílu, případně nějaké zajímavosti o získaných materiálech a jejich autorech. Možná by v případě společensky laděných materiálů (práce na stavbách, sportovní akce, společenské události, atd.), bylo pro diváky zajímavé upozornit na historický kontext (notoricky známých dat a událostí), který by více přiblížil atmosféru a společenskou situaci doby u nás i ve střední Evropě. Postačí jedna, dvě věty navíc - typu - A necelé dva roky nato..., A tou dobou se v Praze/Německu..., Vstup trvá většinou pouze 10 až 15 vteřin.
Jako pozitivum ve vystupování pana Čáslavského hodnotím to, že nepodlehl trendu “amerikanizace” TV pořadů a neprosazuje vlastní osobu uvítáním typu:Dobrý den , jmenuji se Karel Čáslavský, vítám Vás u pořadu XY. Někteří z vás mě asi už viděli v pořadu YX...( následované zářivým úsměvem). Na druhou stranu se k autorství pořadu a komentáře “hrdě” hlásí - mnohé komentáře jsou v 1. osobě jednotného čísla (Při prohlížení materiálů jsem objevil...V přiloženém dopise jsem se dočetl...Zjistil jsem.... nemám dostatečné znalosti, abych komentoval tyto záběry...)
K samotnému projevu bych měla jen pár poznámek. Pan Čáslavský je jistě osobnost a myslím si, že mezi diváky (laiky) je jako průvodce tohoto typu pořadu velmi uznávaný. Nevím, jaký názor na veřejné přivlastňování informací mají jeho kolegové historici a další odborníci.
odborností si na svou stranu získal mnoho diváků. Není ale ani herec ani moderátor a proto má jeho hlasový a fyzický ( mimický) projev na obrazovce nejednu mouchu. Komentář mimo obraz u mne vyvolával dojem, jako když si prohlížím album se starými fotografiemi a někdo k nim předčítá popisky. Některé fráze by se mohly u delších pořadů stát stereotypní (A tady už vidíme... Tady sledujeme... Tady už bude/...je, Teď/Tentokrá/A ještě uvidíme... se objevuje... ). Minimalizace doprovodných komentářů k tomu naštěstí nedává prostor. (Samotný text zabírá desetinu až pětinu stopáže). Tento dojem ještě umocňuje strohá dikce a ostré frázování/oddělování jednotlivých vět, které vzdáleně připomíná hodinu čtení asi ve druhé nebo třetí třídě ZŠ.
Podle mého názoru je délka/ rozsah doprovodného komentáře zvolena velmi vhodně. Protože se nejedná o naučný ani vzdělávací pořad, byl by delší nebo příliš odborný komentář redundantní a rušivý. Větší množství informací by si diváci nezapamatovali a obsáhlejší popis zobrazovaných reálií by překrýval historickou výpověď ( způsob natáčení a dobové priority ve výběru záběrů) dobových snímků. V komentáři mimo obraz se většinou jedná pouze o jednu nebo dvě věty, kterými pan Čáslavský představí divákům následující snímek.
přivítání, rozloučení chybí nashledanou
FORMA:
DOPROVODNÁ HUDBA:
Orchestrální hudba, střídavě uklidňující i dynamičtější. Za dobrý nápad a oživení považuji zvuk vody narážející na břeh, která kromě hudebního doprovodu doplňovala dokumenty o vodních sportech (7. díl). Přesto si myslím, že s mohl být zvolen skutečný zvuk peřejí, protože pravidelné nárazy vody kolidují s obrazem divoké řeky a dramatických sportovních záběrů.
VÝBĚR MATERIÁLÜ:
Jednotlivé snímky mi často připadaly zbytečně dlouhé. V praxi asi není možné příliš zasahovat do původních snímků, ale v mnoha případech by se jednotlivé úseky dali prostříhat aniž by obsahově utrpěly. Pravděpodobně je to zrychleným stylem současnosti, u filmů jsme zvyklý na ostré střihy, jízdy, podhledy střídající nadhledy a rychlé švenky. krátit
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát