Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
	Narodil se v Lounech, vlastním jménem Emil Frýda. Po maturitě začal studovat theologii, přešel na filosofickou  fakultu, kde se věnoval studiu románských jazyků. Po ukončení studií působil jako vychovatel v severní Itálii. Po návratu byl tajemníkem ČVUT. V této době na něj mělo vliv přátelství se spisovatelkou Sofií Podlipskou (sestra Karoliny Světlé). Oženil se s její dcerou Ludmilou. Hodně cestoval. Dostalo se poct jak v cizině, tak v Čechách. Získal čestný doktorát Karlovi university. Období slávy končí v 90. letech – neshody v manželství, kritika tvorby ze strany mladých umělců… V roce 1908 ho postihla mozková mrtvice, zbytek života strávil v ústavu pro duševně choré v Domažlicích, kde také zemřel.
Jeho dílo obsahuje na 250 svazků.
1.	Lyrika
a.	Intimní lyrika – je zpovědí básníka, můžeme v ní sledovat celý jeho život
-	Z hlubin – první sbírka, v ní navazuje na májovce. Sbírka je naplněna mladistvím pesimismem, příbuzným Máchovi. Ve sbírce
-	Rok  na jihu – vyjádřil své okouzlení krásami italské přírody
-	Eklogy a písně – (Ekloga je pastýřský zpěv)
-	Poutí k Eldorádu – (Eldorádo je vybájená země). Je zde vyjádřena jeho zpověď opojením života.
-	Hořká láska, Okna v bouři – V těchto dvou sbírkách jsou básně hořkosti nad rodinným rozvratem.
-	Než zmlknu docela – vyjadřuje své pochybnosti o svém nadání a hodnotě díla.
-	Strom života – znovu zde oslavuje život, nachází znovu víru v sebe, při poctách k 50-ým narozeninám.
-	Meč Damoklův – vyjádřena úzkost při příchodu nemoci
b.	Reflexní lyrika – vyjadřuje jeho filosofické názory. Za své nejlepší považoval sbírku 
-	Život a smrt – vyslovuje zde pesimistický názor na smysl lidského snažení
-	Má vlast – vlastenecké motivy
Zdokonalil formu sonetu (znělky). Nejvýznačnější znělky shrnul do sbírek
-	Sonety samotáře
-	Nové sonety samotáře
-	Poslední sonety samotáře
2.	Epika
-	Zlomky epopeje lidstva – Po vzoru „Legendy věků“ (Viktor Hugo) chtěl podat obraz dějin lidstva od počátku až do své doby. Kromě epických básní jsou zde básně o smyslu dějin a o kosmu. Celý cyklus zahájil sbírkou
-	Duch a svět – obsahuje básně o vzniku světa, pravěku a mytologie.
-	Zlomky epopeje lidstva   – látky z doby antické
-	Nové zlomky epopeje lidstva – renesance až po francouzskou revoluci
-	Brevíř moderního člověka – zde se zamýšlí nad tím, co přineslo 19. století (Darwin, Edison, Tolstoj, Ibsen)
-	Skvrny na slunci – Jsou zamyšlením nad koncem 19. století a úkolech, které přenechává budoucnu. Zatímco Hugo je optimistický Vrchlický považuje za vrcholné období dobu antickou. Ke zlomků bývají přiřazovány sbírky 
-	Mýty – jsou zde obsaženy básně s českými náměty (Šárka, Legenda o svatém Prokopu)
a
-	Selské balady – básně: Balada o smrti Jana Koziny, Loretský ze Lkouše
3.	Dramata
Mají napínavý děj, jsou psána většinou veršem. Z českého dávnověku čerpají dramata:
-	Drahomíra
-	Bratři
Z cizích námětů (antické – řecké)
-	Hippodámie – Trilogie
a.	Náměty Pelopovy
b.	Smír Tantalův
c.	Smrt Hippodámie
Veselohra	
-	V sudě Diogénově
-	Midasovi uši – námět Král Lávra
-	Noc na Karlštejně
Velmi významné jsou překlady z francouzštiny, překlady Goetha, Schillera, Ibsena, Andersena
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT