Jacob Robert Oppenheimer (1904 - 1967)
Americký fyzik, nazývaný „otec atomové bomby“, na jejímž vzniku a vývoji se významně podílel. Kromě toho autor celé řady významných a základních prací z boru jaderné fyziky, roku 1963 vyznamenaný cenou Enrika Fermiho, udělovanou nejzasloužilejším vědcům jeho oboru. Narodil se ve velmi zámožné rodině obchodníka německého původu 24. 4. 1904 v New Yorku, zemřel 18. 2. 1967 v Princetonu.
Oppenhaimer byl jedním z těch, kterým se říkalo „opační Kolumbové“. Byl z mladých Američanů odcházejících studovat do Evropy, především do ně-meckého Göttingenu. Oppenhaimer tu studoval od roku 1924 do roku 1927, kdy s vyznamenáním složil zkoušky, ačkoli se zabýval nejen fyzikou, ale i literatu-rou a filozofií. Jeho doktorskou práci posoudil slavný fyzik Max Born jako vy-nikající. Zprávy o Oppenheimerově úspěchu dorazily do USA dříve než on sám. Po návratu do vlasti učil na Kalifornské univerzitě v Berkley u San Franciska a zároveň na kalifornské technice v Pasadeně.
Od samého počátku války nastala mezi atomovými vědci panika. Vědci v Americe věděli o možnosti sestrojit atomovou bombu a prezidentu Roosevel-tovi sdělili, že stejné vědomosti jako oni mají Němci, zejména díky výsledkům Hahna, Frische a Meitnerové. V USA byl na pokyn prezidenta Roosevelta při-praven supertajný „uranový projekt“, k němuž byl Oppenheimer po dlouhém prověřování přizván roku 1941 do skupiny kolem E. O. Lawrence, vynálezce cyklotronu, od července 1942 jako vedoucí skupiny a od roku 1943 jako šéf ce-lého projektu. Jeho německým protihráčem byl Heisenberg, pracující na stejném úkolu ve svém dahlemském ústavu s malým reaktorem na 1,5 tuny uranu, později v bezpečnějším Heigerlochu.
Oppenheimer, stále sledovaný CIA, dokázal řídit vývoj a výrobu první atomové bomby a připravit v červenci 1945 v nevadské poušti pokusný výbuch. Ostře se však postavil proti jejímu použití, byl zdrcen zkázou Hirošimy a odmítl se podílet na vývoji termonukleární (vodíkové) bomby. Pro svůj odpor byl v letech 1953 – 1954 vyšetřován pro „neamerickou činnost“.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT