Literatura pro děti a mládež
Význam lit. pro děti a mládež, její rozdělení dle věku a žánrů
- tato lit. je součástí celonárodní kultury
- dílo určené dětem má především funkci poznávací a výchovnou
- dílo má být jasné, přehledné, jeho základem má být epický děj, vyprávěný dokonalým jazykem
Rozdělení dle věku dítěte:
1) Období předčtenářské: 2 – 6 let, zprostředkováno rodiči, učitelkami MŠ, apod., dítě se učí poznávat svět kolem sebe, ovládat jazyk (cvičení mluvidel, jazykolamy: K. J. Erben: Prostonárodní písně a říkadla, dětské hry, hádanky, písně, rozpočítadla)
2) Období školního věku:
- a) mladší školní věk: 7 – 10 let, texty zaměřeny na fantastiku, ztotožnění s hrdinou, pro dítě je hrdina vzorem, dobrodružná četba = May, Verne, Dumas
- b) starší školní věk: 11 – 14 let, dítě již v lit. nehledá někoho jiného, učí se poznávat sama sebe (dívčí romány)
- c) období puberty: 14 – 16 let, dítě se stává čtenářem, přemýšlí o knize, čte cokoli
- d) období dospívání: 16 – 18 let, čtenář pochopí princip žánru a dovede hodnotit li. na vyšším stupni
Výběr z dějin lit. pro děti a mládež, nejvýznamnější autoři a jejich díla, v oblasti poezie a prózy
- počátky dětské lit. najdeme již v době předobrozenecké: J. Á. Komenský – Orbis pictus a obrozenecké: škola A. J. Puchmajera, K. Alvis Vinařický – Tluče bubeníček, Ivánku náš…
V. M. Kramerius: Zrcadlo šlechetnosti pro mládež českou
B. Němcová: sbírá pohádky, ale považuje je jako součást české lit. a proto pro děti vhodné texty z nich vybírají až vydavatelé
K. J. Erben: České pohádky
- v 50. letech se do popředí dostává zvláště překladová lit.:
James Cooper: Poslední Mohykán
Jonathan Swift: Gulliverovy cesty
Alexander Dumas starší: Tři mušketýři
H. Ch. Andersen
L. N. Tolstoj
A. Puškin
- koncem 80. let pro děti moderní poezii zakládá:
Josef Václav Sládek: Zlatý máj
Skřivánčí písně
Zvony a zvonky – vztah dětí ke zvířátkům, rodičům a přírodě
Karel Václav Rais: Povídky ze starých hradů – historické příběhy
Povídky o českých umělcích
poezie: Dětský ráj
Doma
Zvířátka a lidé
Svatopluk Čech: Ve stínu lípy
Eliška Krásnohorská: seriál dívčích románů o Svéhlavičce a Celince
Jaroslav Vrchlický: Dětské hry
Julius Zeyer: Radúz a Mahulena
Josef Kožíšek: učitel Chudobky u cesty – povídky a básně
Pod širým nebem – básnička: Polámal se mraveneček
Jan Karafiát: evangelický kněz Broučci – veden k pokoře a smířlivosti se životem
Ondřej Sekora: Ferda mravenec
Trampoty brouka Pytlíka
Karel Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce
Dášeňka čili život štěněte
Josef Lada: O Mikešovi
Rudolf Těsnohlídek: Liška Bystrouška
- v meziválečném období začala lit. obracet pozornost k dětem a mládeži, projevila zájem o život dětí postižených soc. poměry, hladem, bídou i neporozuměním a lhostejností dospělých
Jindřich Šimon Baar: Pro kravičku
Skřivánek
Karel Půlpán: Chudé děti – povídky
Bez maminky
Josef Andrlík: Bez rodičů – povídky
Růžena Svobodová: celý život píše povídky s dětskými náměty
Dětská srdce
Hrdinové a bezpomocné dětství
Božena Benešová: Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová – složité citové situace a úskalí dospívajícího mládí, zejména dívčího
Marie Majerová: Zázračná hodinka
Žalobnice
Slepice a biograf
Bruno – příběhy německého chlapce v české vesnici
Robinsonka
Nespokojený králíček
Poezie:
Vlastimil Maršíček: 1923 Počitadlo
Jedeme k moři
Tři kouzelníci
Vladimír Pistorius: 1951 Jak se chytá slunce
Jiří Pištora: 1932 – 1970, po uveřejnění básničky v Mateřídoušce roku 1970 („lapkové“),
v níž cenzura odkryla „urážku spřáteleného státu“, byl básník zbaven existence a spáchal
sebevraždu
Léto na draka
Pavel Šrut: 1940 Petrklíče a Petrkliky
Osobní vztah k dětské literatuře
- můj vztah je velice kladný
- v předškolním věku mi maminka četla pohádky a učila mě jim nazpaměť, bavily jsme se říkadly a básničkami (např. Fr. Halas: „Před usnutím“)
- v dětství jsem četla poměrně hodně
- v období puberty v mé četbě převažovaly dívčí romány
- i nyní si velice ráda přečtu krásné pohádky (např. B. Němcovou, Drdu, apod.)
Co soudíte o vztahu a významu knih, rozhlasu, TV a filmu pro výchovu dětí a mládeže
- význam knih pro výchovu dětí a mládeže je jistě značný, podle mě zvláště pro mladší a střední školní věk, kde se formuje osobnost dítěte a v knihách si může najít své vzory a do určité míry se chovat podle nich
- v tomto bodě je jistě nebezpečná pozice televize a filmu, protože poměrně hodně filmů je pro děti nevhodný, ale samozřejmě musíme usuzovat i podle věku
- pro mladší školní věk bych určitě televizi nedoporučovala, možná bych ji i zakázala (já se směla dívat pouze jednou – dvakrát týdně na jeden pořad a převážně to byly o víkendu pohádky), spíše bych doporučila, aby si rodiče našli na své děti chvilku a radši jim přečetli pohádku či básničku, i když už děti číst umí…
- podle mě jsou i některé reklamy pro děti nevhodné – viz. Fidorka…
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát