Karel IV.a jeho manželky
Manželky Karla IV.
Dvaašedesát let života Karla IV. Vyplilo tolik významných událostí, činů a skutků, že na tuto mimořádnou osobnost vzpomínali nejen svědkové jeho životních osudů a panování, ale i generace další. Mnoho je o něm známo. Mimo jiné i to, že Karel IV. Byl čtyřikrát ženatý.Již jako sedmiletý byl oženěn se stejně starou francouzskou princeznou Markétou – Blankou z Valois. Po její smrti v roce 1348 uzavřel třiatřicetiletý panovník hned následující rok sňatek s dvacetiletou Annou Falckou, která však již za 4 roky zemřela. Poté v roce 1353 se sedmatřicetiletý vdovec oženil potřetí, tentokrát se čtrnáctiletou Annou Svídnickou. Roku 132 však znovu ovdověl. A již o rok později sedmačtyřicetiletý římský císař a český král vstoupil počtvrté do manželského stavu. Jeho nová partnerka Alžběta Pomořanská byla mladší o 31 let.Však také přežila Karla IV. o 15 let, zemřela v roce 1393.Slabost pro krásné ženy provázela Karla po celý život, a to navzdory tomu, že věkový rozdíl mezi ním a dalšími manželkami postupně narůstal.
V květnu 1323 byl uzavřen sňatek Karla IV. s francouzskou princeznou Markétou, zvanou Blanka. V roce 1330 jej otec povolal do severní Itálie. Karel pobýval na horké italské půdě tři roky.Po celou dobu byli mladí manželé odloučeni. Blanka z Valois prožila léta 1330 – 1333 patrně v Lucembursku. Dne 12.června 1334 ve večerních hodinách vstoupila do Prahy, aby se opět setkala s Karlem, který ji opustil jako patnáctiletou, spěchaje do severní Itálie. Královští manželé žili nějakou dobu v purkrabském domě na Pražském hradě. Ten však byl ve velmi neutěšeném stavu a nemohl uspokojit nároky dvojice vyrostlé v přepychu pařížského dvora. Proto Karel poměrně záhy přistoupil k budování okázalého královského obydlí. Vzorem se mu stal palác francouzských králů. V roce 1335 se jim narodilo první dítě – dcera Markéta. Manželský vztah Karla a Blanky však stále nepřinášel to, co bylo v dynastickém ohledu základní, totiž mužské potomstvo. Po Markétě se až se sedmiletým odstupem v roce 1342 narodila druhá dcera – Kateřina. 1.srpna 1348 Blanka z Valois zemřela ve věku třiceti dvou let. Byla pochována v bazilice sv.Víta. Příčina její smrti není známa, snad se jednalo o tuberkulózu.
Karel IV. Hledal novou manželku nejdříve v Anglii, kde se ještě v roce 1348 konaly námluvy. Král se ucházel o ruku šestnáctileté dcery anglického krále Eduarda III. – Izabely. V posledním okamžiku před uzavřením sňatku však král náhle couvl. Aktuálnější se mu začalo jevit spojení s falckou větví Wittelsbachů, kteří hráli důležitou úlohu v akcích Karlova proti krále Günthera ze Schwarzburgu, jehož podporovali. Nejstarší z nich, falckrabě Rudolf, měl sličnou svobodnou dvacetiletou dceru Annu. A právě o ni se začal Karel zajímat. Události kolem jeho sňatku dostaly dramatický spád. Ještě 7.února 1349 holdoval Rudolf Güntherovi a snad již o týden později tajně sjednával podmínky sňatku své dcery s lucemburským protivníkem!Ženich přinášel věnem 9 000 hřiven stříbra zapsaných na Tachovu a Přimdě, nevěsta řadu držav, které slibovaly rozšíření českých západních hranic do Horní Falce. Jednalo se o statky v okolí Sulzbachu. Jejich hodnota byla přibližně 6 000 hřiven. Anna zároveň Karlovi přinášela dědický nárok na všechny říšské državy a panství svého otce v případě, že by zemřel bez synů. A tak se v polovině března roku 1349 slavila svatba Karla IV. A Anny Falcké. V říjnu se Karel vrátil do Čech. Jednou z jeho prvních starostí bylo, aby svou novou životní partnerku důstojně uvedl na královský stolec. Její korunovace se konala 1.listopadu. Karel spěchal také proto, že Anna byla již v 7.měsíci těhotenství. Právě v roce 1349 zemřelo mnoho žen z lucemburského rodu. V září zemřela Guta, o rok starší Karlova sestra a ještě v témže měsíci zemřela i první Karlova dcera, čtrnáctiletá Markéta, královna uherská. Takové tedy byly okolnosti narození tolik očekávaného dědice, který se narodil 17.ledna 1350. Dostal jméno Václav. Byla to velká sláva na pražském dvoře, netrvala však dlouho. Václav zemřel již 28.prosince 1351. To ovšem byla velká rána, protože šťastný otec již nechal pro svého ročního syna hledat nevěstu. 2.února zemřela Anna, sotva čtyřiadvacetiletá. Byla pochována – stejně jako Blanka z Valois – v kryptě nově vybudovaného chrámu sv.Víta. Sedmatřicetiletý Karel se stal podruhé vdovcem, maje pouze jedenáctiletou dceru Kateřinu.
Annu Svídnickou měl Karel původně vyhlédnutou pro svého záhy zemřelého syna Václava. Nijak mu nevadilo, že v době Václavova narození oslavila Anna jedenácté narozeniny. Touha po Svídnicku byla zřejmě tak silná, že to byl nakonec sám Karel, který již 27.května 1353 pojal tehdy třináctiletou dívku za svou třetí manželku. Tento sňatek sledoval především územní zajištění České koruny. Po pěti letech, v roce 1358, se manželům narodilo první dítě – dcera Alžběta či Eliška, již jako osmiletá zasnoubená rakouskému vévodovi Albrechtovi. Dne 26.února 1361 se Anně narodil syn, který se přirozeně nemohl jmenovat jinak než Václav – a který se skutečně jako Václav IV. stal po letech Karlovým nástupcem. Císařova radost nad narozením syna byla až dětinská, a ovšem i pochopitelná. Představme si jen, že Karel nechal Václava již v roce 1363 korunovat na českého krále! Ještě jako dítě, a již jako korunovaný panovník předsedal Václav dokonce sněmovním zasedáním. Důsledkem potom byla Václavova nechuť vládnout. Osud však udělil Karlovi další vážnou ránu. Anna Svídnická roku 1362 zemřela při porodu třetího dítěte ve věku necelých 24 let. Císař se tak stal potřetí vdovcem. A zůstal jím plných 10 měsíců.
Dne 21. května 1363 si v Krakově sedmačtyřicetiletý císař bral za svou čtvrtou manželku šestnáctiletou Alžbětu Pomořanskou. Vynikala statnou, urostlou, zdravím kypící postavou a tvrdohlavou povahou. Alžběta byla dcera vévody Bogislava V. Pomořanského a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra. Alžběta byla korunována českou královnou měsíc po sňatku. Alžběta byla skutečně zdatnou ženou. Jestliže z dlouhých šestadvaceti let předchozích tří Karlových manželství vzešlo pouze pět dětí, ze svazku s Alžbětou se mezi léty 1366 – 1377 narodilo hned šest potomků. Tři roky po svatbě se narodila Anna, která byla později provdána za anglického krále Richarda II., zemřela v roce 1394. V roce 1368 přišel na svět druhorozený syn Zikmund, který byl plné půl století uherským králem, římským císařem a králem, a konečně také českým králem. Zikmund zemřel jako poslední mužský potomek lucemburské dynastie v roce 1437. O dva roky později se císařským manželům narodil další syn Jan, pozdější kníže Zhořelecký, žil do roku 1396. V roce 1372 porodila Alžběta třetího syna, který dostal jméno Karel, zemřel však již v roce 1373. Ještě téhož roku se narodila dcera Markéta, provdaná za norimberského purkrabího Jana III. z Hohenzollernu, dožila se sedmadvaceti let. Posledním dítětem byl Jindřich narozený v roce 1377, který však zemřel již následujícího roku. Alžběta Pomořanská byla také jedinou z Karlových manželek, která byla v Římě korunována na císařovnu.
29. listopadu 1378 skončila na Pražském hradě životní pouť „otce vlasti“. Zemřel ve věku dvaašedesáti let. Příčinou jeho smrti byl prudký zápal plic. Po jedenáct dní bylo balzamované tělo mrtvého císaře vystaveno na katafalku v královském paláci na pražském hradě, dvanáctý den začaly pohřební obřady. Teprve 16. prosince byl římský císař a český král Karel IV. uložen v prostém oblečení do hrobky českých králů v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Alžběta Pomořanská přežila svého císařského manžela o patnáct let. Zemřela 14. února 1393 v ústraní svého sídla v Hradci Králové. Byla pohřbena v královské hrobce chrámu sv. Víta vedle rakve s tělem císaře Karla IV.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát