Funkce a vývoj žurnalistiky a literární kritiky od národního obrození až po současnost
 23.
FUNKCE A VÝVOJ ŽURNALISTIKY A LITERÁRNÍ KRITIKY 
OD NÁRODNÍHO OBROZENÍ AŽ PO SOUČASNOST
Kritika
-	kritika = odborné posuzování
-	literární kritika je velmi důležitou literárně-vědeckou disciplinou
-	kritiku by měli tvořit kvalifikovaní lidé
-	nekvalifikovaná kritika popř. neporozumění jejich dílům poznamenala život mnoha umělců (Mácha)
-	počátky kritiky již na konci národního obrození
-	Karel Havlíček Borovský
o	Kapitola o kritice (formuluje v ní své kritické názory)
o	kritika Tylova Posledního Čecha
o	svůj kritický pohled a své pozorovatelské nadání uplatnil v Obrazech z Rus
-	Jan Neruda
o	především divadelní kritika
o	Divadelní táčky (jeho kritiky, úvahy a postřehy)
o	literární kritiku uplatňuje často ve svých fejetonech
§	umění kritiky a charakteristiky
§	pozorovací schopnosti
-	Vítězslav Hálek
-	F. X. Šalda
o	stal se nejvýznamnější postavou české literární kritiky
o	literární kritik, básník, prozaik a dramatik
o	vedoucí osobnost literární generace 90. let 19. st.
o	jeho kritická iniciativa ovlivnila českou literaturu
o	proměnil kritiku v samostatný útvar literatury
o	vytvořil podobu moderní české eseje o uměleckých otázkách
o	r. 1895 se podílel na manifestu České moderny
o	od r. 1928 do jeho smrti Šaldův zápisník
§	9 ročníků
§	zvláštní typ časopisu
§	vyplnil ho vlastními pracemi
§	kritiky
§	eseje
§	úvahy a poznámky k situaci literatury
§	básně
§	povídky
o	vychází ze subjektivního prožitku, ale snaží se o objektivnost
o	tvůrčí metoda hodnocení díla
§	hodnotí i pravdivost a nadčasovost díla
-	v meziválečném období se literární kritikou kromě F. X. Šaldy zabývají také
o	Karel Čapek
o	Marie Majerová
o	„zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch
-	po roce 1945 literární kritika téměř vymizela
-	kritika se rozděluje na 
o	oficiální
o	samizdatovou
o	exilovou
-	Ferdinand Peroutka
-	Zdeněk nejedlý
-	R. Pytlík
-	J. Chalupecký
-	P. Tygrid
-	J. Patočka
-	Václav Havel
-	Z. Fišer
-	V. Bělohradský
-	v současnosti působí mnoho kritiků – v novinách, časopisech
-	Petr Bílek
-	Jan Šulc
-	Jan Lukeš
-	Vladimír Macura
Žurnalistika
-	žurnalistika = novinařina
-	počátky žurnalistiky u nás již v době národního obrození
-	první vydavatel Václav Matěj Kramerius 
o	nakladatelství Česká expedice
§	vydávány Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny
-	Karel Havlíček Borovský 
o	Pražské noviny
o	Národní noviny
o	Slovan
-	Josef Kajetán Tyl
o	Květy
o	Vlastimil
o	Pražský posel
-	velký rozvoj novinářství pokračoval v generaci „Májovců“
-	Jan Neruda
o	Obrazy života
o	Národní listy
-	Vítězslav Hálek
o	Lumír
o	Květy 
o	Národní listy
-	v 70.-80. letech 19. st. vznikl časopis Lumír
o	významné osobnosti doby
o	zakladatelé
§	Jaroslav Vrchlický
§	Julius Zayer
o	později ho vedl J. V. Sládek
-	opozici Lumíru byl časopis Osvěta
o	založil a vedl ho Stanislav Vlček
o	přispívali do něj
§	 Alois Jirásek
§	Karolína Světlá
§	Zikmund Winter
§	Eliška Krásnohorská
-	v r. 1897 časopis Květy
o	založil ho Svatopluk Čech
o	verše a próza
-	v 90. letech 19. st. vzniká Manifest české moderny
-	Šaldův zápisník
-	Moderní revue
-	Nový kult
-	v meziválečném období prosluly především Lidové noviny
o	Karel Čapek
o	Karel Poláček
o	Eduard Bass
-	„zuřivý reportér“ Egon Erwin Kish 
-	ve válečném období směly noviny psát jen o vyhovujících tematech
-	po roce 1945 vznikají další noviny a časopisy
-	po roce 1948 cenzura
-	Ladislav Mňačko
o	Opožděné reportáže
-	časopisy
o	Světová literatura
o	Plamen
o	Květen
o	Host do domu
o	Tvář
o	Literární noviny
o	Vokno
o	Revolver revue
o	Reflex
o	100 + 1 zahraničních zajímavostí
-	s rozvojem rozhlasu a televize dostává žurnalistika novou podobu a získává na svém vlivu
-	po r. 1989 přestává fungovat státní cenzura
-	autocenzura (nutná – do jisté míry)
-	nebezpečí zasahování a cenzury mocenskými skupinami vlastnícími nebo ovlivňujícími jiným způsobem sdělovací prostředky (celosvětově – Itálie – Berlusconi, USA, krize v ČT, . . .)
-	žurnalistika „hlídacím psem demokracie“
-	rozvoj žurnalistiky
-	stále více vyžadován investigativní přístup
-	dostávají se k nám i zahraniční noviny a časopisy
-	internet
-	„informační boom“
-	dnes je nejtěžší informace správně zpracovávat a nakládat s nimi
-	je třeba jistá míra nedůvěřivosti v přístupu k informacím a stálé ověřování z různých pramenů
-	přebytek informací to zjednodušuje a zároveň ztěžuje
-	média mimo jiné byla a jsou součástí politického boje i strategickým cílem během vojenských konfliktů
-	mediální rozměr mezinárodních konfliktů – informační válka, dezinformace
investigativní žurnalistika – objektivní pohled, užito alespoň dvou vzájemně nezávislých 
zdrojů, je třeba dát možnost vyjádření obou stran sporu, poukazování na problémy, které jsou aktuální a důležité, hledat nové skutečnosti a souvislosti   
Četba
L. Mňačko: Opožděné reportáže
R. John: Proč?! (film)
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT