Vápenec

Složení:

Obsahuje výhradně kalcit nebo nad 95% kalcitu. Přimíšenina může být jílová hmota, různé nerosty (grafit, limonit, hematit aj.) i organická hmota.

Stavba:

Vápence mají všesměrnou i rovnoběžnou stavbu (vrstevnatost i břidličnatost u mramoru). Usazené vápence jsou celistvé až jemnozrnné, mramory mají zřetelná zrna. Ve vápencích organického původu jsou zachovány schránky organismů a podle nich vápence označujeme, např. numulitový, ortocerový aj.

Vznik:

Většina vápenců vznikla usazením vápnitých schránek živočichů a rostlin hlavně v mořských sedimentačních pánvích. Tyto vápence nazýváme organogenní. V malém množství se vápence vylučovaly z vodných roztoků v krasových krajinách. Přeměnou vápenců při vysoké teplotě a tlaku vznikly krystalické vápence (mramory), v nichž kalcit překrystalizoval, takže vápnité schránky se v mramorech nevyskytují.Výskyt: U nás jsou vápence velmi rozšířenou horninou a mají podstatný národohospodářský význam. Zužitkují se na štěrk, na stavební a dekorační kámen, k výrobě vápna a cementu a k různým účelům v chemickém, cukrovarském i sklářském průmyslu a v hutnictví.

Dějiny využívání vápenců:

Dějiny využívání vápenců člověkem jsou několikatisícileté a není sporu o tom, že od průmyslové revoluce v minulém století dodnes rostou možnosti zpracování a využívání této suroviny. Historické heslo Bez vápna není života se sice může zdát hodně nadnesené, avšak jen do chvíle, než se podrobněji seznámíme s tím, jak jsme na využívání vápenců a vápna závislí a jak jsou dnes tyto materiály nezbytné i pro enviromentální účely.

Těžba vápence:

Lomové závody provádějí těžbu pod kontrolou Báňského úřadu a dbají o to, aby ložisko bylo vyčerpáno rovnoměrně bez vybírání optimálních partií a s vytvořením dobrých podmínek pro následnou rekultivaci a renaturalizaci. Pokud těžba probíhá v rovinném terénu, je vhodné její ukončení rekultivací, tzn. částečným nebo úplných zavezením prostoru s překrytím ornicí a s návratem pro zemědělskou nebo lesní produkci. U nás je většina vápencových ložisek těžena ve svažitém terénu, podle rozsáhlých zahraničních zkušeností je v těchto případech mnohdy výhodnější renaturalizace, návrat k přírodě. Jedná se o úpravu svažitosti a tvaru vytěženého terénu tak, aby vznikla členitá přírodní scenérie doplněná případně i jezírkem a pokrytá vegetací odpovídající danému přírodnímu typu.

Počátky výroby vápna sahají snad až do mladší doby kamenné. Výpal vápna se v primitivních polních pecích dochoval ve části rozvojových zemí dodnes. Palivem je zde nejčastěji dřevo. Stav výroby vápna v České republice prošel zajímavým vývojem. Před válkou a začátkem padesátých let byly asi dvě třetiny vyrobeného vápna vypáleny v kruhových pecích. Tato výroba byla extremně rozptýlena v desítkách malých závodů, které vyráběly velmi kvalitní, měkce vypálené kusové vápno. Jedna třetina byla vyrobena v šachtových pecích. Některé byly postaveny již v 80. letech minulého století. Důležitým stupněm zpracování vápna je výroba vápenného hydrátu. Vápenný hydrát je hydroxid vápenatý Ca(OH)2. Vyrábí se hašením vápna s vodou podle reakce:

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT