Ledovce
1. ÚVOD
Ledovce jsou největší zásobárnou pitné vody na Zemi. V ledovcích je uloženo přes 95%. V současné době pokrývají 11% rozlohy Země. Kdyby všechna ledovcová hmota roztála, stoupla by hladina oceánu o 90 – 150 m, čímž by došlo k výraznému zatopení pobřežních oblastí kontinentů.
2. VZNIK LEDOVCŮ
Ledovce vznikají v klimaticky příznivých oblastech. Postupným hromaděním sněhu dochází k stlačování jednotlivých vrstev, takže se zvyšuje hustota sněhu. Sníh o hustotě 0,5 g/cm3 se označuje jako firn. Když teplota dosáhne 0°C, na povrchu dochází k tání sněhu. Voda prosakuje do spodních vrstev, kde se proměňuje v led (zde je teplota menší). K úplnému vytěsnění vzduchu obvykle dochází při hustotě 0,83 – 0,84g/cm3. Hustota ledovce nikdy nepřesahuje hodnotu 0,9g/cm3, takže může plavat na vodní hladině.
3. VÝSKYT LEDOVCŮ
Ledovce se vyskytují v rozmanitých zeměpisných šířkách a nadmořských výškách. Mylné je však domnívat se, že se ledovce vyskytují pouze nad sněžnou čárou, tj. hranicí, kde je vyrovnaný přírůstek a úbytek sněhové hmoty.
4. ROZDĚLENÍ LEDOVCŮ DO SKUPIN
a) Pevninské ledovce, horské ledovce, šelfový led
Pevninské ledovce jsou mnohem větší rozlohy a hloubky (např. Antarktický a Grónský ledovec, 96% plochy). Menší ledovcové plochy, jako jsou ledovce v Norsku a na Islandu, se nazývají ledové čepičky.
Horské ledovce se nacházejí ve vysokohorských oblastech. Cirkulární ledovce se vyskytují přímo pod strmými skalními svahy v kruhových sníženinách do průměru 1 km. Jedná se o oblasti hromadění sněhu. Údolní ledovce vyplňují horská údolí, mohou se vzájemně spojovat a vytvářet ledovcovou síť. Jsou obvykle spojeny s cirkulárními ledovci, které je zásobují ledem a sněhem.
Šelfový led vzniká mrznutím mořské vody. Je přítomný na hladině oceánu v polárních oblastech. V oblastech, kde ledovce dosahují hladiny oceánu, dochází k odlamování tzv. ledovcových ker.
b) Teplé a chladné ledovce
Pro teplé ledovce je charakteristický výraznější pohyb. Vyskytují se převážně ve vlhkých oblastech středních zeměpisných šířek a v tropických oblastech. V létě dochází k nárůstu teplot na povrchu, k tání sněhu a formování firnu. Voda prosakuje k základu ledovce, kde vytváří tenký povlak, který umožňuje snadnější pohyb po povrchu.
Chladné ledovce se rovněž pohybují. Obvykle dosahují menších rychlostí.
5. TÁNÍ GRÓNSKÉHO LEDOVCE
Američtí vědci z NASA odhalili, že grónský ledovec taje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Průměrný úbytek ledového příkrovu činí jeden metr za rok, což v přepočtu představuje 500 miliard hektolitrů vody. Díky tomu se hladina světových moří každoročně zvyšuje o 0,12 milimetru. Za posledních pět let na některých místech největšího ostrova světa zmizela až desetimetrová vrstva ledu. Tato čísla jasně prokazují, že se něco děje. Tající voda a odtrhávající se ledové kry v Grónsku se podílejí na postupném zvyšování celosvětové mořské hladiny sedmi procenty.
6. HISTORIE
V minulosti byla rozloha ledovců mnohonásobně větší. V dobách největšího zalednění (před 2 mil. lety) pokrývaly ledovce až 30% pevniny. Přibližně před 10 000 lety došlo k výraznému ústupu ledovců a vzestupu hladiny moří.
7. LEDOVCE V ČR
U nás se ledovce nevyskytují, avšak zanechaly po sobě řadu stop. Ledovce vytvářejí morény – místa, kde se nahromadil úlomkový materiál (kameny, suť, písek, hlína). Po roztátí ledovce se voda zadrží nad touto hradbou a vytvoří jezero. Další způsob vytvoření jezera ledovcového původu využívá přírodních kotlin vyplněných cirkulárními ledovci, které roztají a vytvoří jezero.
Jezera ledovcového původu u nás: Mechové jezírko v Krkonoších; Černé jezero, Čertovo jezero, Jezero Laka, Plešné jezero, Prášilské jezero na Šumavě
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát