Bořivoj I.
Bořivoj I.
- První historicky doložený Český kníže
- Zakladatel Českého státu
- Přijetí křesťanství na Velké Moravě
- Vybudování prvních kostelů v Čechách
Bořivoj je prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem po panovnících známých z bájí (Přemysl Oráč, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít). Přesné datum narození Bořivoje není známé, ale domníváme se, že to bylo krátce po roce 850, snad 853. Čechům tehdy patřilo už poměrně velké území- k Podřipsku a dolnímu Povltaví přibyl severozápad země-Poohří- když mýtický Bořivojův praotec Neklan porazil kmen Lučanů. I přesto nebyli Přemyslovci jedinými vládci na území dnešní České republiky- na východě žijí Charváti, na jihu Doudlebi. Centrum moci ale ještě stále leží na Moravě. To že s panovníky na Moravě chce mít Bořivoj dobré vztahy dokazuje sňatek(871) jeho sestry s velkomoravským knížetem Svatoplukem. Roku 872 stanul Bořivoj po Svatoplukově boku v boji proti německým vojskům v jižních Čechách.
Bořivoj si sám si bere kněžnu Ludmilu, dceru přemyslovského vojvody Slavibora. Někdy po roce 874 se knížecí pár vydává na Velehrad(centrum moci Velké Moravy), aby přijmuli křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Slibují šířit křesťanství a do Čech s sebou odvádějí i první skupinu kněží. Bořivoj na Levém Hradci(sídlo Přemyslovců) nechal vybudovat první křesťanský kostelík v Čechách. Obyvatelstvo z okolí dnešní Prahy však nechtělo přijmout nové náboženství a střet nakonec přerostl ve vzpouru. Bořivoj musel utéci a až s pomocí Svatopluka povstání potlačil. Aby nepokoje úplně ustali, nechal Bořivoj na hradčanském ostrohu vztyčit opevnění a v něm vybudovat knížecí příbytek a křesťanský kostelík. Tak mezi lety 880-890 Bořivoj založil Pražský hrad a Praha se stala sídlem Přemyslovců.
Roku 894 umírá kníže Svatopluk a zánik Velké Moravy se začal nezadržitelně blížit. Bořivoj poznal že další spojenectví nemá smysl, a tak se roku 895 odtrhl a právě tento okamžik můžeme považovat za vznik samostatného Českého státu. Vzápětí však Bořivoj umírá.
Bořivoj měl s Ludmilou 6 dětí, známe však pouze dva syny: Spytihněva a Vratislava. Oba postupně vládli v českém knížectví. Mladší Vratislav měl pak s Drahomírou dva slavné syny: Václava a Boleslava.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát