Moravský tělocvičný spolek v Brně

Situace Moravy v druhé polovině 19. století je charakteristická mimo jiné fenoménem společného soužití českého a německého obyvatelstva. Na rozdíl od Čech, kde Němci tvořili asi třetinu obyvatelstva a bydleli většinou v téměř ryze "německých" oblastech, na Moravě Němci tvořili asi čtvrtinu a obyvatelstvo bylo národnostně promícháno. Samotné Brno mělo situaci ještě specifičtější - jeho obyvatelé se považovali za jakési "předměstí Vídně" a Brno bylo neoficiálně označováno jako "bašta moravského němectví". Soužití těchto dvou rozdílných národních kultur nebylo v 2. polovině 19. století nahlíženo dnešníma panevropskýma pluralitníma očima, ale stávalo se spíše častým ohniskem napětí.
Ve druhé polovině 19. století přichází proud vlasteneckého probuzení také do Brna. Prvními známkami tohoto probuzení se stávají nově vzniklé časopisy (Týdeník, Moravské noviny, Hlas). V 50. letech se vlastenci začínají scházet v některých hostincích, kde organizují hudební a deklamatorní besedy nebo divadelní představení. I v těchto akcích se však projevuje nejednoznačná identita "oboujazyčného" brněnského obyvatelstva, a tak se např. do Slovanského čtenářského spolku přihlásí a stává se právoplatnými členy také celá řada Němců, mimo jiné třeba brněnský starosta (Němec) von Ott. Koncem roku 1861¨je český spolkový ruch v Brně nejživější. 6. 11. 1860 se v Lužáneckém parku koná první česká beseda, ze které se 10.10. 1861 ustanovuje Beseda Brněnská.
S tímto probuzením zájmu o národní otázku souvisí i snaha založit v Brně neněmecký tělocvičný spolek. Tato snaha je spojena se jménem Med. Dr. Jana Helceleta, od roku 1849 profesora hospodářských věd na technice v Brně. Před svým přeložením do Brna působil Jan Helcelet v Olomouci a již tady se zabýval myšlenkou na založení českého tělocvičného spolku. O tom, že svoji myšlenku neopustil, se dozvídáme již za jeho pobytu v Brně, a to z dopisu, který zaslal 9. ledna 1862 svému příteli I. J. Hanušovi. V dopise ho žádá, aby mu zaslal opis stanov pražského tělocvičného spolku a připojil i veškerou tělocvičnou literaturu, protože chce založit české tělocvičné názvosloví. K této akci byla podnětem výzva uveřejněná 8. ledna v německých novinách, která zvala všechny k členství v německém Turnvereinu. Aby zabránil vstupu českých cvičenců do německého oddílu, rozhodl se Helcelet co nejrychleji uspíšit vznik českého tělocvičného spolku. 12. ledna tedy píše do německých novin "Neuigkeiten" zprávu o přípravách k založení slovanského tělocvičného spolku a 13. ledna dochází k setkání prvních zájemců (v počtu asi 60). 1. února 1862 byly na podkladě pražských stanov navrženy stanovy "Moravského tělocvičného spolku v Brně".
Tělocvičný spolek začal však svoji činnost ještě před schválením stanov, a to ve středu 15. ledna 1862. Prvního cvičení se účastnilo asi 50 cvičenců. Cvičilo se v tělocvičně Gustava Hergsella, která se nacházela v prostorách moravské zemské akademie ve Steinbrechrově domu na Velkém náměstí č. 71 (dnes náměstí Svobody 7). Činnost Moravského tělocvičného spolku však velmi záhy začala být kritizována brněnskými Němci. Vytýkali Čechům (24. ledna 1862 v Neuigkeiten), že Češi pouze napodobují Němce a samotnou německou kulturu zlehčují. Po německém pěveckém spolku následovalo založení českého, stejně tak po německém čtenářském spolku a nyní po tělocvičném. Pisatel se v závěru ironicky táže: "Uvidíme nyní, v čem budou čistě české skoky tak výjimečné ?"
Potíže nastaly při úředním schvalování stanov. 17. března 1862 byly stanovy Helceletovi vráceny s poznámkou, že označení spolku jako "moravský" je nepřípustné. Další úřední zprávu dostal Helcelet 5. dubna 1862. V ní se pravilo, že proti povolení spolku nejsou v zásadě žádné námitky až na nevhodný název spolku a některá označená místa stanov. Helcelet vrátil opravené stanovy 15. června roku 1862 a spolku dal nové neutrálnější jméno "Tělocvičná jednota v Brně".Tyto přepracované stanovy pak byly 2. prosince 1862 schváleny. Zároveň bylo upozorněno brněnské policejní ředitelství, aby přísně dohlíželo na chování tohoto spolku s výlučně národní tendencí. ("Bei der unverkennbaren excessiv - nationalen Tendenz dieses Vereines das Gebaren desselben genau zu uberwachen.")
Brzy po založení jednoty se však objevily i první překážky. Za mistra tělocviku byl ustanoven moravský zemský mistr šermu Gustav Hergsell. Ten však nejenže neměl dostatečné tělocvičné znalosti, ale ani česky neuměl natolik, aby mohl velet jinak než německy. Jeho užitečnost jednotě spočívala hlavně v tom, že užívala jeho tělocvičnu a jeho nářadí, což byla (jak uvádí Vladimír Zapletal) "přednost, jíž bylo těžko zanedbat". Tyto problémy a neustálé odkládání úředního uznání stanov způsobily, že počáteční nadšení cvičenců velmi rychle vyprchalo, a tak když byly konečně 2. prosince 1862 stanovy schváleny, bylo již zlaté období rozkvětu tělocvičné jednoty dávno pryč. V létě 1863 se již vůbec necvičilo, v zimě 1863 - 1864 se sice díky nadšení několika jednotlivců podařilo pravidelná cvičení obnovit, ale i ta na jaře 1864 zcela ustala. Jako největší viník tohoto nezájmu o slovanskou tělocvičnou činnost bývá uváděno minimální národní uvědomění Brňanů.
29. května 1864 vyšel v brněnském deníku Moravská orlice (, který měl za sebou v té době pouze rok existence) článek nazvaný "Brněnská kronika", kde se mimo jiné zmiňovala i "naše bodrá tělocvičná Jednota". Tento článek byl podnětem k mnoha diskusím, ze kterých potom vyvstaly pokusy o obnovu tělocvičného života. Na podzim roku 1864 byl v Moravské orlici otištěn článek (9. října), který vyzýval živnostenské vrstvy ke vstupu do tělocvičné Jednoty. (" ... Vyzýváme za tou příčinou zvláště mladší naše řemeslníky a obchodníky, aby se zúčastnili v jednotě této co nejhojněji. Nemusíme jim teprv tu vykládat prospěch tělocviku. Jest to věcí provždy slušně oceněnou, o nížto šířiti slov více není třeba. ...") Nábor pokračoval velmi rychle a velmi úspěšně, a tak již 23. října 1864 svolala Moravská orlice zájemce na valnou hromadu. 27. října 1864 se sešlo 33 zájemců, kteří utvořili tělocvičnou jednotu, která sama sebe pod vzorem Jednoty Pražské nazvala Sokol. Tento den (27. říjen 1864) lze tedy označit jako datum výslovného založení brněnského Sokola.
Dá se tedy bez nadsázky říci, že největší význam "Tělocvičné jednoty v Brně" založené Helceletem tkví právě v oné "průkopnické" práci, kterou musel Helcelet vykonat - vzbudit k životu zájem o tělocvičný život prosadit vznikající Jednotu na úředních místech. To, že jím založená Jednota neměla dlouhého trvání, ztrácí na významu při pohledu na skutečnost, že to byla právě ona, která dala vznik pozdější sokolské organizaci a bez jejíž existence by asi Sokol v Brně vznikal jen s velkými obtížemi.


Literatura:

Kozáková, Zlata: Sokolské slety 1882 - 1948, Praha, Orbis 1994
Mráz, Josef: Statistika československé obce sokolské z let 1913 - 1920, Praha, 1925
Peša, Václav: Dějiny města Brna (2), Brno, Blok 1973
Zapletal,Vladimír: Počátky Sokola brněnského, Brno, 1949

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1577