Nobelova cena
Alfred Bernhard Nobel
Alfred Bernhard Nobel patřil k nejvýznamnějším vynálezcům devatenáctého století. Tento továrník a inženýr chemie přihlásil na třistapadesát patentů ve všech státech světa a málokdo se dožil uplatnění svých vynálezů jako právě on. Jeho vynálezy byly výsledkem práce Nobelových laboratoří v Německu, Francii, Skotsku, Itálii a Švédsku.
Pocházel z rodiny švédského chemika a podnikatele, ale rodina záhy odešla do Ruska, kde jeho otec díky vynálezům protipěchotních a vodních min dosáhl velmi rychle váženého postavení. Alfred Nobel se po dokončení studií v Petrohradě vrátil do rodného Stockholmu, kde pracoval jako chemik.
Tento muž je znám především jako vynálezce smutně proslaveného dynamitu (1867). Tento vynález vysvětloval (a zároveň) omlouval jako prostředek, který lidstvu poskytne spolehlivou a bezpečnou důlní třaskavinu, nahrazující nebezpečný nitroglycerin a nevypočitatelnou stříbrnou bavlnu. K jeho dalším objevům patřila dále např. třaskavá želatina (1875) - základ všech druhů střelného prachu, dále bezdýmný prach - balistit, třaskavá rtuť a rozbušky či roznětky k těmto všem možným výbušninám. Třaskavá rtuť a rozbušky se však okamžitě staly zbrojařským artiklem a byly montovány do granátů, min, torpéd a jiných zbraní. Nobel hodně cestoval a stal se velice bohatým. Utkvělou myšlenkou posledních let Nobelova života bylo zajištění míru. V roce 1895 podal v Paříži testament, kterým zřídil ze svého majetku fond. Z něho se měly rozdělovat roční úroky, jako ceny osobám, jejichž činnost přinesla v předcházejícím roce lidstvu největší prospěch. Zemřel 10. Prosince 1896 ve městě San Remo v Itálii.
Nobelova cena
Přes značné překážky při plnění Nobelovy poslední vůle bylo vytvořeno pět cen, které jsou každoročně udělovány v oblasti fyziky, chemie, fyziologie a medicíny, literatury a míru. Od roku 1969 se uděluje i cena za ekonomii. Ceny se začaly udělovat v roce 1901 při pátém výročí Nobelovy smrti. Nobelovu cenu za fyziku a ekonomii uděluje Švédská královská akademie věd, cenu za fyziologii a medicínu Nobelova společnost v Karolínském medicínsko - chirurgickém ústavu ve Stockholmu, cenu za literaturu Akademie ve Stockholmu a cenu za mír pětičlenný výbor jmenovaný norským parlamentem v Oslu. Cena se skládá ze tří částí: peněžní odměny, zlaté medaile a diplomu. Udílí se v den výročí Nobelova úmrtí tedy 10. prosince. Ceremonie předávání Nobelových cen probíhá ve Švédsku ve stockholmské Concert Hall a ceny předává laureátům osobně švédský král, cenu za mír ve stejný den předává předseda norského Nobelova výboru za přítomnosti norského krále v City Hall v Oslu. Jejich součástí jsou přednášky laureátů Nobelovy ceny, které bývají obvykle několik dnů před převzetím ceny, nebo po něm. Jejich plné znění je uveřejňováno v publikaci Les Prix Nobel. Statutem Nobelovy nadace je přesně určeno, kdo může navrhovat laureáty cen.
V oblasti fyziky jsou k tomu oprávněni:
· švédští a zahraniční členové Královské švédské akademie věd;
· členové Nobelova výboru za fyziku;
· nositelé Nobelovy ceny za fyziku;
· řádní profesoři fyziky na univerzitách a technických vysokých školách ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Islandu, Norsku a Karolinském institutu ve Stockholmu;
· vedoucí příslušných kateder na nejméně šesti univerzitách nebo vysokých školách stanovených Královskou akademií věd tak, aby bylo dosaženo přiměřeného zastoupení různých zemí a jejich univerzit a vysokých škol;
· další vědci, které Akademie může podle svého uvážení požádat o návrhy.
V letech 1901 – 1997 bylo uděleno celkem 154 Nobelových cen za fyziku:
Stát Počet cen
USA 69
Anglie 20
Německo 19
Francie 11
Holandsko 6
Rusko 7
Švédsko 4
Itálie 3
Švýcarsko 3
Rakousko 3
Dánsko 3
Japonsko 2
Indie 1
Irsko 1
Pakistán 1
Kanada 1
V oblasti fyziologie a lékařství jsou k tomu oprávněni:
- švédští a zahraniční členové Královské švédské akademie věd;
- členové Nobelova výboru pro fyziologii a lékařství;
- nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství;
- řádní profesoři fyziologie a lékařství na univerzitách a technických vysokých školách ve
Švédsku, Dánsku, Finsku, Islandu, Norsku a Karolinském institutu ve Stockholmu;
- vedoucí příslušných kateder na nejméně šesti univerzitách nebo vysokých školách
stanovených Královskou akademií věd tak, abybylo dosaženo přiměřeného zastoupení
různých zemí a jejich univerzit a vysokých škol;
- další vědci, které Akademie může podle svého uvážení požádat o návrhy.
Podle statutu Nobelovy nadace mohou být v určitém oboru vyznamenány jednou cenou dvě práce. Je-li jedna oceněná práce dílem dvou nebo tří osob, náleží jim cena společně. V žádném případě nelze cenu dělit na více než tři části. Každý vyznamenaný dostane zlatou medaili, diplom a finanční částku, jejíž výška odpovídá výsledkům hospodaření fondu.
V letech 1901 - 1998 bylo uděleno celkem 168 Nobelových cen za fyziologii a lékařství a v následující tabulce je uveden jejich přehled v rámci jednotlivých států (Pozn. Vždy je uvedena národnost v době udělení Nobelovy ceny).
Stát Počet cen
USA 79
Anglie 22
Německo 14
Francie 8
Švédsko 7
Švýcarsko 6
Rakousko 6
Dánsko 4
Belgie 3
Austrálie 3
Rusko 2
Itálie 2
Kanada 2
Holandsko 2
Argentina 2
Španělsko 1
Skotsko 1
Portugalsko 1
JAR 1
Maďarsko 1
Japonsko 1
V oblasti chemie jsou k tomu oprávněni:
· švédští a zahraniční členové Královské švédské akademie věd;
· členové Nobelova výboru za chemii;
· nositelé Nobelovy ceny za chemii;
· řádní profesoři fyziky na univerzitách a technických vysokých školách ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Islandu, Norsku a Karolinském institutu ve Stockholmu;
· vedoucí příslušných kateder na nejméně šesti univerzitách nebo vysokých školách stanovených Královskou akademií věd tak, aby bylo dosaženo přiměřeného zastoupení různých zemí a jejich univerzit a vysokých škol;
· další vědci, které Akademie může podle svého uvážení požádat o návrhy.
V letech 1901 – 1998 bylo uděleno celkem 131 Nobelových cen za chemii:
Stát Počet cen
USA 44
Německo 27
Anglie 25
Francie 7
Švýcarsko 5
Švédsko 4
Holandsko 3
Kanada 3
Rakousko 2
Maďarsko 1
Finsko 1
Rusko 1
Československo 1
Itálie 1
Norsko 1
Austrálie 1
Belgie 1
Japonsko 1
Dánsko 1
Argentina 1
Nobelova cena za ekonomii
V roce 1968, ve spojení s oslavami svého třísetletého trvání zavedla Centrální Švédská banka novou cenu, "Cenu Centrální Švédské banky v ekonomické vědě na památku Alfreda Nobela". Učinila tak na základě svého závazku cenu financovat navěky. Tato cena je udělována podle stejných pravidel a principů jako původní Nobelovy ceny.
Myšlenka této nové ceny pochází od guvernéra Centrální Švédské banky Pera Asbrinka. Ze statutu ceny je zcela jasné, že "Cena má být každoročně udělena osobě, která vykonala v ekonomické vědě práci toho významu, který je požadován závětí Alfreda Nobela z 27. listopadu 1895".
Postup při volbě osoby, která získá cenu v ekonomii, je stejný jako u původních cen. Každý říjen je profesorům asi 75 kateder ekonomie po celém světě rozeslán formulář, aby do něj napsali navržené kandidáty. Výběr kateder se rok od roku mění. Příležitostně je také formulář posílán profesorům univerzitních kateder příbuzných oborů, jako jsou katedry teorie řízení a katedry ekonomické historie. Občas byli o návrh jmenovitě požádáni konkrétní ekonomové, působící v různých ekonomických výzkumných ústavech mimo akademie a univerzity. Formuláře pro nominaci jsou v souladu s pravidly pro všechny Nobelovy ceny rovněž zasílány profesorům ekonomie severských zemí a rovněž předcházejícím laureátům.
V letech 1969 – 1998 bylo uděleno celkem 43 Nobelových cen za ekonomii:
Stát Počet cen
USA 27
Anglie 6
Norsko 2
Švédsko 2
Holandsko 1
Rusko 1
Francie 1
Německo 1
Kanada 1
Indie 1
Nobelova cena za ekonomii není součástí závěti Alfreda Nobela. Podobně jako ostatních pět cen ji uděluje Královská švédská akademie věd, která o ní rozhoduje balotáží (na základě doporučení Výboru pro udílení cen a posouzení sociální části akademie). Cenu rovněž tvoří medaile, diplom a peněžní částka, jež se v současné době pohybuje kolem 1 milionu dolarů. Na peněžní částce se podílí Švédská banka, a proto se cena oficiálně jmenuje The Bank of Sweden Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel.
Nobelovou cenou byli vyznamenáni dva Češi. Jaroslav Heyrovský v roce 1959 za chemii za vynález a rozvoj polarografie a Jaroslav Seifert v roce 1984 za poezii.
Nobelova cena v roce 2001:1. fyzika Eric A. Cornell USA Wolfgang Ketterle Germany Carl E. Wieman USA 2. chemie William S. Knowles USA Ryoji Noyori Japan K. Barry Sharpless USA3. fyziologie a lékařství Leland H. Hartwell USA R. Timothy (Tim) Hunt Great Britain Sir Paul M. Nurse Great Britain4. literatura Sir V.S. Naipaul Great Britain 5. ekonomie George A. Akerlof USA A. Michael Spence USA Joseph E. Stiglitz USA6. mír Kofi Annan Ghana
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2098