Slavný řecký historik Hérodot zaznamenal před 2500lety rčení,že Egypt je darem Nilu.
Kdyby nebylo Nilu,který se jako klikatá stuha vine Afrikou od jihu k severu a 160 kilometrů před svým ústím se větví v členitou deltu,pak by byl celý Egypt jedinou rozlehlou pouští.
V Káhiře například prší jen šest týdnů a Asuánu jen jediný den v roce.
Známe-li tyto skutečnosti,pak snadno pochopíme,proč si staří Egypťané udělali z Nilu božstvo,jemuž obětovali to nejlepší,co měli. Vždyť Nil byl a je pro ně skutečným zdrojem života,na Nilu závisejí zemědělské práce,výnos sklizní a dostatek potravin.
Pravidelně jednou v roce,v době,kdy na jeho horním toku prší, se Nil rozvodňuje. Už před třemi a půl tisíci lety stavěli na něm Egypťané přehrady.
Jednak se snažili zadržet co nejvíce povodňové vody,jednak zachránit bahno, jenž mění poušť v úrodnou půdu a jinak odtékalo bez užitku k moři.

Zadržená voda se dnes jako kdysi rozvádí do kanálů a z těch je prastarými metodami čerpána na výše ležící pole. V letech 1899-1902 byla postavena první velká přehrada.

Její stavidla se otevírají koncem července a voda pak zaplavuje okolní pole,která se brzy nato zazelenají. Stará Asuánská přehrada shromažďovala po dohotovení 980 miliónů krychlových metrů vody.Ukázalo se,že je to dobrá věc,a proto byla přehradní zeď v letech 1908-1912 zvýšena. Její obsah tím vzrostl na 2400 miliónů krychlových metrů a jezero se prodloužilo ze 200 na 300 kilometrů. Později,v letech 1929 až 1934, byla přehrada znovu zvýšena o dalších deset metrů a zároveň zesílena,takže její kapacita vzrostla na 5 miliard krychlových metrů a jezero se proměnilo až na súdánské hranice,to je 360 kilometrů daleko od Asuánu. Ale ani tak obrovská přehrada brzy nepostačovala potřebám Egypta,jeho zemědělství a rostoucímu průmyslu.

Proto se začala plánovat výstavba nové,ještě větší přehrady,která dostala arabské jméno Sadd El-Álí,což znamená Vysoká přehrada;lidé jí říkají též Násirova podle prvního egyptského prezidenta. Původně ji měli postavit Američané,ale kladli si různé politické podmínky. Když se jednání stále protahovalo,obrátilo se egyptská vláda na Sovětský svaz,který její žádost ochotně přijal a přehradu s pomocí Egypťanů postavil.

Hráz Sadd-El Álí leží šest kilometrů nad starou asuánskou přehradou, je 111 metrů vysoká a 5 kilometrů dlouhá. Vzniklé jezero o délce 500 kilometrů sahá hluboko do Súdánu. Pojme 25krát více vody než stará přehrada a 200krát více než naše přehrada u Orlíka a zatopilo plochu 2000 čtverečních kilometrů. V jezeře zmizely obávané peřeje, čímž se umožnilo pravidelné lodní spojení po Nilu z Egypta až do Súdánu. Egyptští Núbijci,kteří žili v zatopeném území,byli přestěhováni do moderních vesnic a bylo pro ně vystaveno i nové město Kóm Ombo. Úplně zatopeno bylo také město Vádí Halfa a 27 súdánských vesnic.Celkem 50 000 Súdánců bylo přesídleno na břehy Atbary, bylo pro ně postaveno nové město Khasm El-Gibra a 33 nových vesnic. V jejich okolí byli vybudovány zavodňovací kanály a lidé začali na nových plochách pěstovat obilí,cukrovou třtinu bavlník,na jejichž zpracování byl vybudován cukrovar a textilní závod.Kromě Sadd El-Álí bylo v Africe v poslední době vybudováno ještě několik dalších přehrad.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3052