1) Zařazení do systému - Živočichové (Animalia) - Mnohobuněční (Metazoa) - Triblastica – Členovci (Arthropoda) - Vzdušnicovci (Tracheata) - Hmyz (Insecta) - Všekazi = Termiti (Isoptera) 2) Charakteristika Všekazi neboli termiti (Isoptera - isos znamená řecky stejný a pteros jsou křídla, tedy stejnokřídlí podle dvou párů velice podobných velikých blanitých křídel dospělců) jsou velice starobylým řádem. Naši planetu osídlili dávno před obratlovci, před více než 100 miliony let, jsou tedy současníky rozsáhlých lesů kapraďorostů, předchůdců kvetoucích rostlin. Je to řád hmyzu s nedokonalou proměnou blízký švábům. V současné době je známo kolem 2100 druhů vyskytujících se převážně v subtropoech a tropech. Termiti vyznávájí silnou sociální hierarchii. Stavějí si podzemní nebo nadzemní hnízda s velmi důmyslným klimatizačním systémem udržujícím ideální podmínky (teplotu a vlhkost) pro reprodukci a život. Obr 1. Termitiště Hnízdo obývájí jedinci obou pohlaví rozděleni tvarově do tzv. kast. Dělnice Voják Okřídlení dospělci Dělnice: vykonávají ostatní funkce zabezpečující plynulý rozvoj kolonie (péče o královský pár, rozšiřování a opravování hnízda, obstarávání potravy). Jsou schopny živit se samostatně, všichni ostatní jedinci jsou na nich zcela závislí. Potravu jim poskytují buď ze řitního otvoru (tzv. proktodeální krmení; dělnice se tak krmí navzájem), nebo z úst (stomodeální krmení; krmí tak královský pár, larvy a vojáky). Vojáci: Na rozdíl od dělnic se liší mohutně vyvinutou hlavou se silnými kusadly; brání kolonii při ohrožení. Královský pár: Samec i samice po usednutí na zem odvrhují křídla, vyhledají se a zvolí vhodné místo pro založení nové kolonie; následuje první páření. Jak se kolonie rozrůstá, samici následkem růstu vaječníků zbytní zadeček. V jednodušších koloniích žije královna s ostatními kastami uprostřed hnízda, v složitějších žije královský pár po celý život trvale uzavřen v královské komůrce, kde o něj pečují dělnice. Funkce královského páru je rozmnožovací. Nymfy: Jsou nevyvinuté larvy. Nelze u nich rozlišit kastu. V hnízdě se ještě nachází tzv. náhradnící za královský pár a larvy. Jak se prokázalo, za určení směru vývoje od nediferencované larvy k vojákovi je odpovědný juvenilní hormon. Všíchni termiti kormě pohlavně dospělých jsou bez jakýchkoliv pigmentů mléčné barvy, jejich tělo je velmi měkké a v parných dnech hrozí vyschnutí, proto si termiti svými slinami zvlhčují chodbičky. Jedinci s křídly mají pigmenty a tvrdší tělo. Jsou přizpůsobeni lépe pro přežití mimo hnízdo a založení nové kolonie. 3) Termitiště Termitiště tvoří důmyslná soustava chodbiček, komůrek a tzv. zahrádek. Je poslepováno ze dřeva, zeminy a termitích výkalů. Dosahují až 30m a jsou zapuštěny hluboko do země. V mnoha hnízdech se vyskytují zvláštní dlouhé komůrky vyplněné podivnými útvary velikosti ořechu až lidské hlavy. Běžně se jim říká "termití zahrádky". Až do nedávna se mělo za to, že si je termiti budují ze svých výkalů. Dnes už víme, že si je stavějí z malých kuliček rozžvýkaného dřeva, které přilepují k sobě. V těchto "zahrádkách" se velmi dobře daří houbovým vláknům. Všeobecně se uvádí, že si tam termiti pěstují houby jako potravu. Byly však objeveny i "zahrádky", v nichž není po houbových vláknech ani stopy. Kolonii zakládají pohlavní jedinci po rojení. Samec i samice po usednutí na zem odvrhují křídla, vyhledají se a zvolí vhodné místo pro založení nové kolonie; následuje první páření. Jak se kolonie rozrůstá, samici následkem růstu vaječníků zbytní zadeček. 4) Potrava Všekazi byli původně dřevožraví, později přešli i na jiné potravní zdroje (semena, trávy). Trávení celulosy jim umožňují symbiotické bakterie nebo bičíkovci žijící ve střevě. V současné době jsou termiti velkým problémem např. v některých australských lokalitách, kde jsou hojně rozšířeni. Jak jsem již uvedl, termiti se živí dřevem a to tak, že ho užírají zevnitř ven, protože se bojí světla. Proto se zde musí stavět betonové nebo železné sloupy, betonové pražce a domy minimálně metr nad zemí. 5) Druhy - vškaz jihoevropský (Reticulitermes lucifugus) - všekaz středozemní (Calotermes flavicollis) 6) Literatura Text: (1) Encyklopedie Diderot 2002 (2) Magazín Koktejl červenec-srpen 1998 (3) http://www.cals.ncsu.edu/course/ent425/compendium/termites.html (4) http://www.discoverlife.org/nh/tx/Insecta/Isoptera/ (5) http://www.uochb.cas.cz/Zpravy/termit.html (6) Kniha „Biologie pro gymnázia“ Fotografie: (1) http://courses.wcupa.edu/jones/his311/archives/pix/termite.gif (2) http://images.jsc.nasa.gov/iams/images/earth/STS005/html/10052678.htm (3) http://www.mit.edu/people/robot/yucatan/yucatan5.html (4) Goose on a Termit hill - Tanzania - http://www.holzer-tiefbau.de/sites/weiss/gallery/Africa/AF_Gallery_5/af5-04/af5-04.html

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3314