Jednobuněční :
prvoci – živí se baktériemi, sinicemi, řasami nebo látkami těla hostitele.
živiny přijímají celým povrchem těla nebo pohlcováním – fagocytózou. Pohlcená potrava je obklopena váčky s enzymatickým obsahem Þ vznikají trávicí vakuoly (organely s trávicí funkcí). U některých prvoků jsou buněčná ústa a buněčná řiť.

Mnohobuněční : mají již orgánové soustavy
Diblastica – žahavci a žebernatky – láčka (slepá dutina, přijímací i vyvrhovací otvor zároveň).

Triblastica – ploštěnci – dravci, ústa v druhé třetině břicha, ploštěnka se ústy přisaje k potravě, část natráví mimo tělo a stahy svalnatého hltanu vytrhává její kousky a posunuje je do trávicí dutiny. Nestravitelné zbytky vyvrhne ven ústním otvorem.
Pásnice – mají průchodnou trávicí trubici s řití a vychlípitelný chobot, kterým chytají potravu
Měkkýši – specializované orgány – chitinózní páska se zoubky (radula, strouhá potravu). Do přední části trávicí trubice ústí slinné žlázy, do žaludku slinivkojaterní žláza (hepatopankreas) a řitní otvor vyúsťuje poblíž vchodu do plášťové dutiny.
Členovci - ústní dutina někdy přeměněna v sací pumpu, může obsahovat filtrační zařízení nebo zuby, střední část trávicí trubice má trávicí funkci a ústí do ní mnohé trávicí žlázy, přímá trubice, řiť
Hmyz - ústa, slinné žlázy, vole, žvýkací žaludek, střední střevo – trávicí funkce, zadní střevo, řiť

STRUNATCI : PLÁŠTĚNCI, BEZLEBEČNÍ, OBRATLOVCI
Pláštěnci – přijímací otvor, hltan, trávicí trubice, řitní otvor
Bezlebeční – ústní dutina, hltan, střevo s jaterním vakem, řitní otvor
Obratlovci : kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci

Kruhoústí – nálevkovitá ústa bez čelistí s pysky a svalnatým jazykem – tvoří kruhovitou přísavku s rohovitými zuby
paryby – uvnitř střeva spirální řasa (větší povrch), střevo ústí do kloaky
ryby – ústa, někdy ozubené čelisti, hltan, jícen, žaludek, střevo, samostatný řitní otvor, žluč odtéká žlučovodem do střeva, slinivka břišní je rozptýlena kolem trávicí trubice, nejvíce v játrech
obojživelníci – krátká trávicí trubice, mají žlučník, při polykání jim pomáhají oči, hltan, jícen, žaludek, střevo, konečník ústí do kloaky
plazi – mění zuby po celý život, oddělené čelisti
ptáci – bezzubá dutina zobáku, jícen, vole (změkčování potravy), žláznatý žaludek (chemické trávení), svalnatý žaludek (mechanické trávení, je tu i písek a kamínky), tenké střevo (vstřebávání živin), dvě slepá střeva, tlusté střevo, konečník, kloaka
savci – zuby(i,c,p,m), 3 páry slinných žláz, žaludek (u býložravců 4 části), nejdelší část – tenké střevo, tlusté střevo, konečník


TRÁVICÍ SOUSTAVA

dutina ústní – základní zpracování potravy
zuby – rozmělnění potravy, uvnitř zubu je malá dutinka a v ní cévy a nervy, na povrchu korunky je zubní email (sklovina – nejtvrdší kost těla), pod sklovinou je zubovina (hutnější kost), na povrchu kořene a krčku je cement – připevňuje zub k dásni, pulpa = dutina zubu, dentin = sklovina, dospělý člověk má dva řezáky (insicivi), jeden špičák (caninus), dva zuby třenové (premolares) a tři stoličky (molares), zubní vzorec : I1 I2 C P1 P2 M1 M2 M3
mléčný chrup : i1 i2 c m1 m2 , mléčný chrup je menší, zuby mají také kořeny (trvalý chrup je likviduje)
k dobrému růstu zubů je potřeba vápník, fluor, minerály
jazyk (linqua) – umožňuje mluvit, jeho svalové snopce jsou všemi různými směry (nejpohyblivější sval), vyrůstají z něj papily nitkovité, houbovité a ohrazené – způsobují sametový vzhled, na papilách jsou chuťové buňky, které tvoří chuťové pohárky, buňky jsou napojené na nervy – při podráždění udávají chuť
slinné žlázy – ž. příušní, ž. podjazyková, ž. podčelistní, ve slinách je bílkovina mucin (s vodou tvoří ochranný hlen) a enzym ptyalin (rozkládá polysacharidy na monosacharidy), sekrece slin je řízena pouze nervově, podmětem je přítomnost potravy v dutině ústní. Z chuťových receptorů v ústech jdou nervová vlákna do centra pro vylučování slin v prodloužené míše. Až 2 litry slin denně.
hltan (pharynx) – potrava smíchaná se slinami se polknutím dostane do hltanu, z hltanu se dostane do jícnu tak, že se hrtan zvedne a hrtanová příklopka zabrání vstupu potravy do hrtanu, zastaví se dýchání a potrava se dostane do jícnu
jícen (oesophagus) – odtud se potrava peristaltickými pohyby dostane do žaludku, peristaltické pohyby = rytmické kontrakce a relaxace hladké svaloviny ve stěně trávicí trubice, stahy svalů vykonávají tlak na obsah trubice a způsobují pohyb potravy, pohyb usnadňuje hlen
žaludek (gaster) – nahoře česlo, tělo žaludku, velké zakřivení, malé zakřivení, vrátník (zabraňuje potravě jít dál) ; je zásobník přijaté potravy , probíhají zde hlavní procesy trávení, objem potravy v žaludku tvoří obvykle 2 – 3 litry, v horní části je vždy spolykaný vzduch, v žaludku se potrava zřeďuje a promíchává se žaludeční šťávou – vzniká trávenina (chymus), v žaludku se trávenina zdržuje průměrně 3 až 4 hodiny, poté se po částech vyprazdňuje do dvanáctníku. Stěny žaludku vylučují pepsinogen a kyselinu chlorovodíkovou (denně asi 2,5 litru žaludečních šťáv). z pepsinogenu vzniká pepsin – ten katalyzuje štěpení některých aminokyselin. Proti působení pepsinu a HCl je žaludeční sliznice chráněna vrstvou hlenu. Vylučování žaludeční šťávy je řízeno nejen mechanickými a chemickými podněty ze žaludku, ale také zrakovými, čichovými a chuťovými vjemy.
tenké střevo (intestinum tenue) – je hlavním místem trávení a vstřebávání, je dlouhé asi 3 – 5 metrů, rozděluje se na tři oddíly : dvanáctník (duodenum), lačník, kyčelník. Dvanáctník způsobuje, že přechod tráveniny ze žaludku do tenkého střeva je pomalý a postupný – tím je zajištěn dostatek času, aby obsah tenkého střeva byl stráven a vstřebán. Do dvanáctníku ústí společným vývodem slinivka břišní a žlučník.
slinivka břišní (pankreas) – žláza uložená pod žaludkem, vylučuje hormony inzulín a glukagon, do dvanáctníku vylučuje dva druhy šťáv – hydrogenuhličitan o vysoké koncentraci k neutralizaci HCl, velký počet trávicích enzymů.
žluč – vylučována jaterními buňkami 250 – 1000 ml denně, do dvanáctníku se dostává žlučovodem, u člověka se žluč shromažďuje ve žlučníku, základní složky žluči jsou žlučová barviva a soli žlučových kyselin (urychlují trávení a vstřebávání tuků. Žlučové barvivo – bilirubin – vzniká rozpadem hemoglobinu v játrech, slezině nebo v kostní dřeni.
trávení v tenkém střevě – stěna tenkého střeva je tvořena z velkého množství záhybů a výběžků (klky – villi), buňky klků mají na povrchu mikroklky (mikrovilli). Záhyby a výběžky zvětšují plochu střeva až na 300 m2. Trávenina se pohybuje v tenkém střevě peristaltickými pohyby – střevní stěna vykonává segmentační pohyby = prstencovité stahy v místech vzdálených od sebe několik cm, po několika sekundách nastává uvolnění a stahy se objeví v místech dříve nestažených. V tenkém střevě probíhá trávení sacharidů, bílkovin a tuků a následné vstřebávání. Sacharidy : v tenkém střevě jsou štěpeny disacharidy a vstřebávají se aktivním přenosem proti koncentračnímu spádu ze střeva (nižší koncentrace) do krve (vyšší koncentrace). Bílkoviny : jsou rozkládány na aminokyseliny a aktivně transportovány střevní stěnou do krve. Tuky : jsou rozkládány na glycerol a mastné kyseliny. Mastné kyseliny jsou vstřebávány přímo do krve vrátnicového oběhu.
tlusté střevo (intestinum crassum) – je dlouhé asi 1,5 metru, sliznice neobsahuje klky, ale nízké řasy – výdutě. Začíná slepým střevem, jehož slepým výběžkem je apendix ; tlusté střevo pokračuje třemi dalšími oddíly – tračníkem (vzestupným, příčným a sestupným). Konečný oddíl je konečník (rectum). Konec trávicí trubice tvoří řitní kanál (anus). Tlusté střevo se plní 4 – 8 hodin po požití potravy, neprodukuje žádné trávicí enzymy. Shromažďují se v něm nestrávené a nestravitelné zbytky potravy. V tlustém střevě probíhá vstřebávání soli a vody. Působením baktérií zde probíhají kvasné a hnilobné procesy (zápach, plyny – oxid uhličitý, methan, amoniak, sulfan). Činností bakterie Escherichia coli se vytvářejí některé vitamíny – B12 a K. Z nestráveným částí stolice vzniká za 18 až 20 hodin po jídle stolice zabarvená odpady rozpadu žlučových barviv. Dostává se do konečníku, kde jeho naplnění vyvolává pocit nucení na stolici. Podnětem k vyprazdňování je nahromadění stolice, která zvýší tlak v konečníku. Vnitřní svěrač je hladký sval, vnější příčně pruhovaný (ovlivnitelný).

Nemoci trávicí soustavy :
paradontopatie – obnažování zubů
zubní kaz – narušená sklovina
afty
paradontóza
vředy na žaludku nebo dvanáctníku
zánět žaludeční sliznice (gastritida)
apendicitida – zánět slepého střeva
průjem – rychlé trávení
zácpa – pomalé trávení
zvracení – pouze ze žaludku, obranný mechanismus
zauzlení střev – př. : po operaci
střevní záněty
rakovina tlustého střeva

rentgenové vyšetření BaSO4 , ultrazvuk, sonda

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3892