PRVNÍ A DRUHÁ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ

Počátek nár. obrození souvisí se zánikem feudalismu a příchodem kapitalismu, též ovlivněno reformami Marie Terezie a Josefa II (reformy namířeny proti nástupu kapitalismu;, toleranční patent, zrušení nevolnictví -> lidé mohou migrovat) a osvícenskými myšlenkami.

· Zhruba v období mezi léty 1770 - 1848
· V baroku potlačování češtiny i českého společenského života
· Do Čech se dostává exilová literatura ( typickým příkladem např. Bible Kralická)
· Školy se odlučují od církve -> mizí odtud latina, místo ní nastupuje němčina
· Založení Soukromé společnosti nauk
· Později též založení Katedry českého jazyka na pražské universitě


1. OBDOBÍ OBRANNÉ (1770 - 1810)
- nazýváno též jako období Dobrovského (podle hlavního představitele obrozenců této doby)
- čeština v hlubokém úpadku; šlechta a vyšší vrstvy společnosti hovoří německy, češtinu používá prostý lid (často zkomolenou češtinu, navíc zaneřáděnou mnoha germanismy)
- obrozenci ale chtějí dokázat, že má smysl uchovat češtinu pro další generace a to nejen jako prostředek sloužící k běžné komunikaci, ale i jako jazyk, kterým lze vytvářet hodnotnou krásnou literaturu

v prvním období - položeny základy literatury národního obrození a určeny její cíle ( tj. česky psaná odborná i krásná lit. a založení českých institucí, které by pomáhaly v národním boji)
- hovoří se především německy, němčina zároveň ovládá soudobou vědu a literaturu
- v češtině existuje pouze několik knížek lidového zábavného čtení (prostý lid mnohdy německy neumí)


Josef Dobrovský
- největší osobnost přípravného období národního obrození, ačkoli nevěří v úspěch obrozenecké literatury a používá výhradně německý jazyk.
- absolvoval kněžský seminář, pak vychovatel v rodině hraběte Nostice, dále působil jako vědec.
- zastánce přísného racionalismu, vše podřizuje kritériu pravdy
- má rovněž velký zájem o staroslověnštinu
- sehnal celou tehdejší českou slovní zásobu
- vzbuzuje zájem o období české literatury, poukazuje na dávná díla psaná česky

Německo - český slovník (2 díly)
Dějiny české řeči a literatury (německy)
Zevrubná mluvnice jazyka českého (něm.)
Základy jazyka staroslověnského - zabývá se slavistikou (vědou o slovanských národech), považován za jejího zakladatele
Česká prozodie - zde se zabývá českým veršem - jakým způsobem by se měl tvořit.
(Existují tři způsoby tvoření veršů - 1) sylabický /pravidelný počet sylab - slabik/; 2) tonický /pravidelné rozložení přízvuků/; 3) časoměrný /zejména v angl. a řecké literatuře, pro češtinu dosti nevhodný/. Dobrovský pro češtinu navrhuje tzv. sylabotonický systém / pravidelný počet slabik s určitým pravidelným rozložením přízvuků/)

· Lidovýchovná činnost
- vzdělávací a lidovýchovná próza
- didaktické spisy (i pro velmi nenáročné čtenáře; umělecky nižší kvalita - vše podřízeno výchovnému cíli + zábavné prvky; drobné knížky za lidovou cenu)


Václav Matěj Kramerius
- dbá na informovanost -> tiskne první české noviny informující o pol. situaci a o běžných problémech.
- zakládá též Českou expedici, kde vydává česky psaná literární díla především z minulých období


· divadlo:
- působí více než knihy (mnoho lidí negramotných, navíc nemá peníze na nákup knih a na čtení)
- honosná pražská divadla německá
- česky se hraje v Kotcích, U Hybernů, v Boudě a jiných improvizovaných divadlech. Původně se předváděly německé hry přeložené do češtiny, přičemž němečtí herci se naučili český text (bez znalosti češtiny) -> neúspěch


Prokop Šedivý
- píše "lokální frašky" (hry z měšťanského prostředí Prahy, vykreslující typické figurky lidí s jejich zábavnými osudy
Pražští sládci
Masné krámy
- ale i prozaická tvorba
České amazonky


Václav Thám
- jedním z hrdinů Jiráskova F. L. Věka
- hry ze staré české historie, překládá hry cizích autorů (Shakespeare); herci amatéři
Vlasta s Šárka
Břetislav a Jitka
- nejen dramatiky, ale později pokus založit i první básnickou školu v Čechách
- vydává básnickou sbírku:
Básně v řeči vázané
Almanach ( sborník básní různých autorů) - Anakreontika, ohlédnutí za poesií Anakreónovou

Za opravdovou básnickou školu však považována až skupina okolo Antonína Puchmajera - Sebrání básní a zpěvů



2. ETAPA NÁRODNÍHO OBROZENÍ (1810 - 1825)
- někdy nazýváno jako etapa Jungmannova
- ofenzívnější období, čeština "obhájena", dobývá nové pozice; nastoupila do role spisovného jazyka, což je základním předpokladem, aby mohla vznikat kvalitní umělecká a vědecká díla.

dva proudy:
· první proud (Jungmann, František Palacký, Šafařík)


Josef Jungmann
- píše výhradně česky (zastáncem Herderových teorií, že lidé by měli mluvit svou mateřštinou, čímž národ označuje svou státní příslušnost)
- překládá do češtiny nejnáročnější zahraniční literární díla -> Češi tak mají možnost seznámit se s tendencemi zahraniční literatury

- dvě rozmlouvání O Jazyku českém
- Slovesnost aneb Sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu
(příručka teorie literatury a slohu. Představuje českou literaturu jako obsažný, hodnotný a vývojově nadějný celek. Tato sbírka podklad pro další 2 generace českých spisovatelů.)
- Historie literatury české aneb soustavný přehled spisů a krátkou historií národa, osvícení a jazyka
( poukazuje na dějiny č. literatury; soupis dosud vyšlé česky psané literatury; představuje ucelenou koncepci dalšího vývoje češtiny; upevňuje představu úpadkovosti č. lit. prací za 17. A 18. Stol.)
- Slovník česko-německý
(5 dílů; dokumentuje dosavadní vývoj slovní zásoby i její aktuální stav. Opírá se o práce barokního jazykovědce Václava Jana Rosy a o obrozenecké slovníky Karla Ignáce Tháma, Dobrovského, ale většinu jaz. materiálu shromáždil sám. Vyhledal též zdroje nových slov, hodně slov oživil, nová slova přejímá z ostatních slovanských jazyků, mnohá se sice neujala, nicméně je to mnohem efektivnější způsob tvorby nových slov, než jaký měli ostatní obrozenci, kteří nová slova tvořili složeninami po vzoru němčiny - např. nosočistoplena)

překlady:
Atala aneb láska dvou divochů na poušti (René de Chateaubriand)
Ztracený ráj (John Milton)
Heřman a Dorota (J. W. Goethe)
Výběrem děl manifestuje, že nová čeština je schopná zvládnout nejvyšší slovesné výkony světové kultury

Posmrtně vydány Zápisky


František Palacký
Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě (původně psáno německy) - popisuje historii našich předků, idealizuje husitství, vyhýbá se době temna (17. a 18. Stol)
Slovanské starožitnosti
Slovanský národopis
Počátkové českého básnictví, obvzláště prozódie - původně vyšel anonymně, opět se vrací k teorii českého verše, tentokrát se přiklání k verši časoměrnému (spolupracuje se Šafaříkem)

Josef Šafařík - teorie slovanské vzájemnosti, která ho někdy vede až k nepříliš vědeckým závěrům


· 2. proud:

Jan Kollár
- slovenský autor
- snaha propojit milostný vztah s láskou k vlasti (jeho milá Vilemína pochází ze Saska)
Básně - kde vyznává lásku Vilemíně
Slávy dcera - jeho vrcholné dílo, básnická sbírka, snaha o opravdový skvost českého jazyka
- předzpěv (elegiský, slavnostní, v duchu Palackého)
následují původně 3 zpěvy (každý podle jiné řeky /Sála, Labe, Dunaj/, každý měl mít 50 znělek /sonetů/, ale definitivně jich je dohromady přes 600, protože pořád přidával -> rozrostlo se tedy ještě o 2 zpěvy.
- Někdy zde hovoří o své lásce k Vilemíně, někdy mluví ke Slovanům. Stýská si sice, že on už se nedožije vzestupu Slovanů, ale celkově skladba vyznívá velmi optimisticky.


František Ladislav Čelakovský
- Vyloučen ze studií na universitě v Č. Budějovicích pro četbu Husovy Postily; později redaktorem Pražských novin a profesorem slavistiky, též překladatel
- Píše především lidovou poesii
- Nadosobní básník - mluvčím lidu
Ohlas písní ruských
Ohlas písní českých
Všeslovanské počáteční čtení
Múdrosloví národu slovanského ve příslovích
Smíšené básně


Do tohoto období ještě časově spadají i Josef Kajetán Tyl a Karel Jaromír Erben, kteří se svou tvorbou ale vážou spíše k romantismu

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3974