Henry Miller se narodil 26. prosince 1891 v New Yorku - Yorksvillu.
V prvním roce jeho života se s rodinou přestěhovali do Brooklynu, kde strávil celé své dětství. Poté, co v roce 1909 ukončil střední školu, pokračoval v dalších studiích pouhé dva měsíce, kdy se vzbouřil proti vzdělávacím metodám, školu opustil a od té doby se živil různými pracemi od řidiče taxi až po knihovníka.
Jeho první z pěti žen byla Beatrice Sylvas Wickens, se kterou měl první dítě. Aby zabezpečil rodinu začal Miller pracovat pro telegrafní společnost, kde se na popud jeho nadřízeného poprvé dostal k psaní knih. Jeho první dílo bylo naprosté fiasko, jak říkal sám Miller, ale to ho přimělo, že se o literaturu začal zajímat do hloubky.
V roce 1928 odcestoval do Francie se svou druhou ženou June Edith Smith Mansfieldovou, kterou opustil po dvou letech.
V polovině třicátých let byl ve Francií vydán Obratník Raka, ve kterém chronologicky popisuje svůj život.
Spolu s Obratníkem Kozoroha je považován za jeho nejlepší dílo.
Poté co se tyto knihy dostaly do Ameriky, rozpoutala cenzura bouři, která trvala 30 let.
Millerovy knihy se brzy staly populární a tím pádem i „ trhákem“ na pultech.
To Miller ale vůbec netušil, protože v té době pobýval v Paříži v kruhu svých přátel jako byli Alfred Perles (jejich dlouholeté přátelství popisuje v knize Tiché dny v Clichy, která byla později i zfilmována), nebo Michael Fraenkel, se kterým spoluvytvořil knihu Hamlet.
Hamlet pojednává o dvou lidech, kteří si dopisují na nespočet různých témat, které začaly na téma Shakespearova Hamleta, a nemohou svou korespondenci ukončit dříve, dokud nebude mít tisíc stránek. Millerův poslední dopis obsahoval přes sto stran a Miller mu dal formu podobnou monologu, kde vypráví o počasí, myšlenkách, knihách a nedávných zážitcích, které jsou všechny navzájem propojeny.
V roce 1939 opustil Paříž a odjel na pozvání přítele do Řecka. Poté odcestoval zpět do USA, kde napsal knihu Klimatizovaná noční můra ( Air-Conditioned nightmare). V době kdy cestoval skrz USA se usadil v Big Sur, roku 1944. Na Big Sur narazil v době, kdy už byl populární natolik, že se stal obětí své slávy, což ho dovedlo k tomu, že Big Sur v roce 1963 opustil. Své zážitky též popisuje v knize Big Sur a pomeranče Hieronyma Bosche.
V době, kdy žil v Big Sur, se dvakrát oženil. Jeho ženou se stala Janina Martha Lepska, kterou si vzal roku 1944 a se kterou měl dvě děti.
V roce 1953 ji následovala Eve McClure.
Po roce 1960 Miller odcestoval se svou pátou ženou na rok do Evropy. Po návratu zpět do Spojených států odešel do důchodu a usadil se v Pacific Palisades v jižní Kalifornií. Tam zanechal denního psaní, zato se začal věnovat malování obrazů. Stále ještě psal pro časopisy a noviny, ale už pouze příležitostně.
Zbytek svého života prožil mezi svými přáteli, postkytujíc interview pro různé časopisy nebo literární organizace.
Zemřel dne 7. července roku 1980.
Mezi jeho nejznámější díla patří:
Obratník Kozoroha
Obratník Raka
Rimbaud
Růžové ukřižování : Nexus(1960), Plexus(1953), Sexus(1949)
Tiché dny v Clichy
a mnoho dalších
________________________________________________________________
Za dobu, co se literárně stýkám s H. Millerem, jsem četl jeho spíše méně známá díla - Big Sur a pomeranče Hieronyma Bosche, sbírku povídek Černé jaro, a jeden ze tří dílů Růžového ukřižování - Plexus.
Kniha „Big Sur a pomeranče Hieronyma Bosche“ vypovídá o spisovatelově životě, zejména v období, kdy žil v malé americké osadě, kterou považoval za jedno z posledních míst na zemi (nebo spíše ve Spojených státech), které si uchovalo svou panenskou podobu a kde čas nehrál žádnou roli. Celá osada fungovala zhruba na principu rodiny, to znamená, že každý člověk mohl počítat s pomocí druhých, přičemž se nijak sobě navzájem nezavazovali.
Celý děj této knihy se vlastně odehrává ve velmi odlišném prostředí lidí, než na jaké je člověk obyčejně zvyklý, ale i přesto celá tato společnost bezproblémově fungovala.
S postupem času a nárůstem Millerovy popularity se do Big Suru začali sjíždět Millerovi příznivci jejichž nápor se stal zanedlouho neúnosný a Henry z osady odcestoval.
Millerova druhá kniha, sbírka „Černé jaro“, vyšla mezi Obratníkem Raka a Obratníkem Kozoroha v roce 1936, a obsahuje několik navzájem propojených příběhů, které popisují jeho názory a zážitky ve knize zmiňovaném období.
Kniha se skládá z jedenácti částí, přičemž každá povídka líčí či řeší jiný problém a jiné zážitky. Vlastně může tato kniha působit (stejně jako většina jeho děl) jako určitá forma deníku, který si Miller psal.
Kniha „Plexus“ spolu s knihami Nexus a Sexus vytváří trilogii Růžové ukřižování a byla to v podstatě první kniha (nebo alespoň úryvek), kterou jsem si od H. Millera přečetl.
Tato jeho kniha na mne vůbec nezapůsobila, spíše mě mohla odradit, protože styl jakým je psána, je pramálo podobný stylu v jakýchkoli jiných knihách. Podle mého názoru, tam Miller opravdu přehání s „odtabuizováváním“ sexu v literatuře. Celá kniha je laděna až přespříliš eroticky, přestože dějově vůbec není k zahození. Ale možná právě to, že mě tato kniha dost šokovala, způsobilo, že jsem se o Millera začal zajímat hlouběji a přečetl jsem si i jiné jeho knihy, které dokážou na člověka zapůsobit mnohem více než právě tato.
________________________________________________________________
Miller šokoval svou generaci víc než kterýkoli jiný spisovatel, ale v literární historii zůstane napořád zapsán nikoliv svými skandály – ty jsou pouhým průvodním jevem -, nýbrž svoji odvahou a upřímností, bezohledným hledáním pravdy a především bezvýhradným přijetím života.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=524