2.
PŘEHLED NAŠÍ NEJSTARŠÍ LITERATURY
Staroslověnské a latinské písemnictví
Staroslověnština (863 – 11. st.)
- počátky naší psané literatury spadají do 9. stol. a souvisejí s šířením křesťanství v našich zemích
- r. 863 – na pozvání knížete Rastislava přichází ze Soluně (Řecko) na naše území Cyril a Metoděj, aby šířili křesťanství a položili základy vzdělanosti
- důvod: byli to Slované, jazyk staroslověnština (bulharsko-makedonské nářečí)
- první slovanské písmo hlaholice, později zjednodušena v cyrilici
- Proglas (veršovaná předmluva k evangeliu) - „Chci raději pět slov pověděti a svým rozumem je říci, aby i bratři rozuměli, nežli deset tisíc slov nesrozumitelných.“
- Život Konstantinův, Život Metodějův
- Legendy o sv. Václavu
- Nejdéle se staroslověnská kultura udržela v Sázavském klášteře, mniši byli vyhnáni do Uher
Latina (11. - 13. st.)
- Přemyslovci podporovali římskou církev a latinskou vzdělanost
- v 10. st. žijí staroslověnská i latinská kultura vedle sebe
- v 11. st. latina začíná staroslověnštinu vytlačovat
- Kristiánova legenda
- Kronika Česká (= Kosmova kronika = Chronica Bohemorum)
o pravdivá a věrohodná
o zabývá se osudy českého národa
o vzorem antičtí spisovatelé
o 3 části:
§ nejstarší - první záznam pověstí („bájivá vypravování starců“)
§ od hodnověrných svědků
§ jeho vlastní zážitky
Česky psaná literatura
- konec 13. st. - pronikání češtiny do literatury
- nejstarší česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny
- česky psané glosy
- píseň Svatý Václave, vévodo české země
- česky psaná literatura se dělí do dvou období
Období laicizace
- literatura je určena zejména pro veřejnost a je vytvářena laiky (osobami světskými)
- Alexandreis
o 13./14.st.
o o Alexandru Makedonském
o přizpůsobeno na české poměry
o autor neznámý
- Dalimilova kronika (Kronika tak řečeného Dalimila)
o 14.st.
o psaná ve verších
o první česky psaná kronika
o historicky nepřesná
o odpor proti německému vlivu
Období demokratizace
- do tvorby začíná zasahovat měšťanstvo a žáci
- literatura se tím přibližuje více lidem
- vláda Karla IV. a později Václava IV.
- kulturní a hospodářský rozkvět Čech
- Praha kulturním střediskem Evropy
- založena UK (r.1348)
- Vita Caroli – životopis Karla IV., napsal sám Karel IV., psáno letinsky, přeloženo do češtiny
- legenda Život svaté Kateřiny
- Legenda o sv. Prokopu – život sv. Prokopa, prvního opata Sázavského kláštera
- Mastičkář – 1. české drama, hráno v kostelech a na tržištích, neprivilegovaná postava
- Tristan a Izolda – veršovaný rytířský epos, osudová láska
- Trojanská kronika – o Trojské válce, oblíbená, první česká tištěná kniha
Žákovská poezie (sociální satiry)
- Podkoní a žák – konec 14. st., parodie na universitní disputace
- Hradecký rukopis
o satiry o řemeslnících a konšelích
o Desatero kázanie božie
Literatura předhusitská
- církev hospodářsky nejsilnější feudální mocí, její bohatství vyvolávalo závist vyšších vrstev a nenávist lidu
- lidé byli vykořisťováni církevními poplatky a zároveň museli plnit povinnosti vůči vrchnosti
- Husovi předchůdci (myslitelé, kazatelé) se snažili samostatně promýšlet možnost nápravy společnosti na náboženském podkladě
- kritizovali církev, její uspořádání a představitele i společnost
- Jan Milíč z Kroměříže – „otec české reformace“, notář u dvora Karla IV., žil v chudobě
- Matěj z Janova – žák Jana Milíče z Kroměříže, skromnost, chudoba, pravda
- Tomáš Štítný ze Štítného - Knížky šestery o obecných věcech křesťanských, Řeči besední
- Za Husovy předchůdce jsou považováni i:
o John Wycliffe – anglický reformátor
o Konrád Waldhauser – v Praze na pozvání Karla IV., kázal německy
Románský sloh – 11.-12. st., stavby nízké, málo členité, silné kamenné zdivo,
střílnovitá nebo sdružená okna, často rotundy, baziliky; příklady: rotunda sv. Jiří na Řípu, rotunda na Vyšehradě, ve Znojmě, bazilika sv. Jiří na Hradě, bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Gotický sloh – 12.st – 14.st., snaha o přiblížení se bohu, vznosná, vysoká, štíhlá,
vertikálně členěná, lomený oblouk, křížová klenba, vnější opěrná soustava, fialy, lilie; příklady: chrám Sv. Víta, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Karlův most, Karlštejn, Křivoklát, Karolinum, Staroměstská radnice
legenda – středověký útvar, často se vyskytující, nejčastěji hlavní postavou světec nebo jiný
dobrý člověk, vypravuje o jeho životě, skutcích, mučednické smrti a zázracích
kronika – (chronos = čas) středověká dějepisná próza, rozsáhlý epický útvar spojující prvky literatury věcné a umělecké,
chronologicky řazené události
glosa – krátký komentář k události dne
inkunáble – prvotisky, první tištěné knihy (do r. 1500), vynálezce knihtisku Johann Gutenberg
Četba
Jistebnický kancionál - Ktož sú boží bojovnící (chorál)
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6290