13. Historická próza v české literatuře
Historická povídka - prozaický žánr středního rozsahu s poměrně jednoduchým dějem
- často využívá umělecký popis a epizody, proto se její děj neodvíjí tak rychle jako děj novely
- zpracovává historickou tematiku
Novela - prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu
- zaměřený na jeden poutavý, přehledně komponovaný příběh bez popisů a epizod
- zakončený výraznou, překvapivou pointou
Historický román - prozaický epický žánr
- delší, jeho fabule (dějový půdorys díla) se rozvětvuje několika směry
- různá společenská prostředí a osudy mnoha postav a vedle hl. děje obsahuje řadu epizod
- proniká do duševního světa hrdinů - ti se vyvíjejí, problematika národa či spol.(sociální) třídy.
- Román v původním slova smyslu však zůstává i nadále hlavním literárním žánrem.
Románová kronika
Epopej - rozsáhlá epická báseň vážného, zpravidla historického obsahu, epos;
- románová díla v 19. stol s širokým realistickým ztvárněním skutečnosti, např. Vojna a mír L. N. Tolstého;
- knižní výraz pro velkolepé dílo, slavný, často hrdinský čin.


1. Historická próza do doby Národního obrození

2. POLOVINA 9. STOLETÍ
Moravsko-panonské legendy: liší se od přemyslovských legend tím, že jsou jejich životy popsány realisticky, není zde líčení nadpřirozených a neskutečných věcí a událostí.
- popisují události ze života věrozvědců
ŽIVOT KONSTANTINŮV
Žádost Rastislava vůči Michalu III. a on pověřil K a on vytvořil písmo z boží vůle. Styl je tu bohatší Konstantinovi se podařilo proslavit staroslověn. jako liturgický jazyk. dříve byly jen 3 litur. jazyky - latina, řečtina a hebrejština. Konstantin argumentoval rovnost lidí = právo na víru ve srozumitelném jazyce.
ŽIVOT METODĚJŮV
- životopisy sepsané jejich žáky, cílem je oslavit K a M, ocenit jejich zásluhu
- stručnější a kompozičně prostší, svým obsahem je bližší moravskému prostředí než Život Konstantinův

10. – 11. STOLETÍ
Anály = letopisy - 1. dějepisecké pokusy, předchůdce kronik, obsahovali letopočty a nejvýznamnější události, vedeny v klášterech, v pražské kapitule
Kroniky = lit. dílo, které zachycuje historické události tak, jak se staly (chronologicky)

12. – 13. STOLETÍ
KOSMAS (1045 - 21. 11. 1125) -český kronikář, kanovník svatovítské kapituly, příslušník vrstvy českých vzdělanců 2. pol. 11. století. Vzdělání získal v pražské katedrální škole a v Lutychu; asi navštěvoval i jiné evropské školy. Proslul jako autor první, latinsky psané české kroniky Chronica Boemorum (Kronika Čechů); vzorem mu byla světová kronika Reginona z Prümu. = vzdělaný, světaznalý, diplomat, velký znalec literatury. Zachycuje české dějiny do doby příchodu Čechů k nám do r. 1125 - Kosmas zemřel.
Kronika česká = Kosmova kronika
Dílo zachycuje české dějiny od mýtických počátků až po vládu knížete Soběslava. Kronika je rozdělena do tří knih, z nichž první pojednává o nejstarších dějinách do roku 1038, druhá končí v roce 1092, třetí líčí Kosmovu současnost. Používal středověké i antické prameny a vycházel i z ústního podání nejstarších českých pověstí. Vyzdvihoval upevnění českého státu a křesťanství za vlády Přemyslovců. Pokračovateli Kosmase byli neznámý Kanovník vyšehradský (až do 1142) a neznámý Mnich sázavský (až do 1162).
- první dějepisecké dílo u nás, autor se snaží vyjádřit svůj názor na dějiny - zhodnotit je – filosofie dějin – snaží se v dějinách najít smysl, - Kosmas píše z pozice kněze (Západní církev), opomíjí se zde staroslověnská vzdělanost, hodnotí panovníky z hlediska církve,
ukázka: Přemysl a Libuše
- Kosmas byl šikovný, zkušený, obratný, vtipný, zábavný vypravěč – takový byl jeho styl
Snažil se zaujmout čtenáře a zabavit ho – vtipy a úvahy
- kronika zřejmě ve své době vzbudila velký ohlas – dokazuje to řada Kosmových pokračovatelů, kteří navazovali na jeho líčení, ale žádný z nich se Kosmovi nevyrovnal.
- Kosmas informace k napsání kroniky získat z pramenů, která sám dělil:
1. bájná vyprávění starců – ústní lidová tradice – považoval za pramen nevěrohodný
2. hodnověrné zprávy svědků – vypravování– svědectví lidí – pramen věrohodný
3. vlastní zážitky

14. STOLETÍ
Dalimilova Kronika
- česky psaná, veršovaná,
- autor neznámý – Dalimil kroniku nenapsal – ale byl to asi vlastenec a asi i šlechtic
- dějiny od nejstarší doby - začíná stavbou Babylonské věže a končí rokem 1314 – nástup Lucemburků
- není věrohodná, čerpá z Kosmovy a z pověstí a je patrně o něco mladší než Alexandreida
- autor se zaměřuje na osudy českých panovníků ale na českou šlechtu a nižší šlechty – projev demokratismu – byla psána jako politický manifest v době, kdy na trůn nastupovali Lucemburkové
ukázka: O selské kněžně Boženě
Alexandreis
– je to hlavní dílo světské epiky – je to rozsáhlá výpravná báseň vznikla asi na přelomu 13. a 14. století.
- hlavní postavou je starověký makedonský král Alexandr Veliký (356 – 323 př. nl.), který je zobrazen jako ideál feudálního panovníka, v mnohém připomínající postavy posledních Přemyslovců.
- báseň vysoce aktuální a v ní se odrážel nejeden politický problém z pohledu současného vysokého šlechtice.
- pro svou poutavost byla skladba často opisována ještě v následujících stoletích a současně i přepracována, takže existovaly dvě redakce.
- alexandrovská látka byla ve středověku velice oblíbená – nacházíme ji téměř ve všech evropských literaturách. Základem pro její zpracování později byla historie Alexandra Makedonského zpracována v dalších latinských textech.
- skladba začíná autorovou předmluvou, po níž následuje výklad o Alexandrovu původu a dále jsou líčeny různé Alexandrovy hrdinné činy a ž po jeho náhlou smrt.
- skladba vyznívá vlastně jako obraz marné cesty za slávou a světovládou
- dílo není dochováno celé – jenom 9 zlomků, které se z části překrývají
- na základě předlohy usuzujeme, že báseň měla asi 9 000 veršů, dochovalo se něco více než třetina
- je napsána bohatým jazykem, snaha o konkrétní vyjádření
- básnické obrazy jsou blízké šlechtickému a také českému publiku
- Alexandrova vojenská taktika je vlastně zobrazením válečné taktiky českého vojska, některé postavy mají dokonce i česká jména
- toto dílo ovlivnilo celou pozdější veršovanou rytířskou epiku
Zbraslavská kronika
- Psaná latinou, vznikla ve zbraslavském klášteře, původně psána jako dějiny kláštera,
- autorem PETR ŽITAVSKÝ - opat, rozšířil původní kroniku na celé české dějiny,
- vyprávění je do 1. poloviny 14. století, důraz na morální hodnocení událostí.
Kroniky se píší za doby Karla IV.: Pulkavova kronika
Trojánská kronika
– zákl. tématem je dobývání Tróje, první vytištěná kniha 1470 – inkunábule – vytištěna před r. 1500
- dobrodružná literatura
VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN: Kronika česká (Hájkova) 1541
od příchodu Čechů do r. 1526 (nástup Habsburků) - psána z pohledu katolíka = velmi oblíbená
psána velmi poutavým stylem, napínavá, dramatická, není ale věrohodná, autor si vymýšlí

BAROKO
- Tvorba lidová: pověsti – Blanická pověst, o Bruncvíkovi, o Daliborovi, o Jánošíkovi

NÁRODNÍ OBROZENÍ
FRANTIŠEK PALACKÝ: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě
- Celoživotní dílo Františka Palackého, pětidílný spis.
- Psané původně německy, pak česky. Od počátku do roku 1526 - nástup Habsburků na český trůn.
Palackého pojetí dějin (převzal Jirásek):
1. chápe české dějiny jako soupeření Čechů a Němců (idealizace Slovanů - jsou lepší)
2. demokratické pojetí dějin - za hybnou sílu (tvůrce dějin) jsou považovány lidové vrstvy
nejvýše hodnotí dobu husitskou
2. Vlastní rozvoj historické prózy

KAREL HYNEK MÁCHA (1810 – 1836)
- největší český romantický básník
Kat – historická témata
- větší románová stavba, má 4. díly – podle hradů, kde se odehrává děj:
Křivoklát – Václav IV. vězněn na Křivoklátu a jeho jediným přítelem mu zde byl kat. Václav IV. byl
později osvobozen a vrátil se do Prahy
Valbek, Vyšehrad, Karlštejn

JOSEF KAJETÁN TYL (1808 – 1856)
HISTORICKÉ POVÍDKY – děj zasazoval do rodného města
Rozina Ruthardova (1835) – poč. 14. stol. za posledních Přemyslovců
- Václav II. bojoval s Albrechtem – požadoval daně a vytáhl do Čech že oblehne Kutnou horu – boj proti Němcům. Rozina je hrdinka z bohaté měšťanské rodiny, město KH zradí, a proto nakonec umírá.
- otázka věrnosti a zrady národa – aktualizace
Dekret kutnohorský (1841) – Václav IV. změna hlasování na K Univerzitě – Češi 3 hlasy a Němci 1 hlas; boj o prosazení českého vlivu na vysoké škole – vydán 1409
HISTORICKÉ HRY – hrdinové známé české osobnosti
Jan Hus (1848) – o kázání a hájení pravdy
- připomíná Husa jako hrdinu, když českému národu svitne naděje na samostatnost
- aktualizace – na námětu z minulosti se vyjádřil nejžhavější problém ze současnosti
Kutnohorští havíři (1848)-1493 povstání havířů za zlepšení platu a pracovních podmínek–soc. bouře = skutečné historické události. Premiéra v roce 1848, reagovali na revoluční události roku 1848, historická alegorie. Námět převzal z historických záznamů o vzpouře Kutnohorských havířů na konci 15. století za Ladislava Jagellonského
Postavy: dvojice havířů - Vít, Opat, Anežka - Opatova dcera, Beneš z Veitmile - zloduch, královský úředník, mincmistr, Hynek - Benešův syn, dobrý, miloval Anežku, čestný, spravedlivý
Děj: nespokojení havíři se snaží řešit svoji situaci, jsou nespokojení, příčina nespokojenosti - nízké platy, okrádání ze strany úředníků; Vít - temperamentní, odhodlaný, pro radikální vzpouru; Opat - zdrženlivý, smířlivý, uznávaný, zbožný; Vít žádá Opata, aby je vedl při vzpouře, Opat odmítá, odmítá násilí, navrhoval vyjednávání s úředníky; došlo na Opatova slova, delegace chtěla jednat s Benešem, ten je nechal uvěznit, Hynek je propustil z vězení, havíři s rodinami opustili město, usadili se za městem, Beneš navrhl jednání, ale žádal rukojmí. Uvěznil rukojmí a popravil je, ale ještě předtím Vít uprchl do Prahy, kde se rozhodl prosit krále o milost havířů. Král milost udělil, ale havíři již byli popraveni. Hynek odchází do ciziny bojovat, Anežka vstupuje do kláštera.
Jan Žižka z Trocnova, Krvavé křtiny

JULIUS ZEYER
Román o věrném přátelství Amise a Amila
– projevil zde svou zálibu pro rytířský středověk, byl inspirován starofrancouzskými skladbami
KRITICKÝ REALISMUS
- Historické téma se v naší literatuře objevuje znovu po více než třiceti letech, a to v 70. letech. v této době totiž nastupuje generace ruchovců, která v opozici k májovcům zaměřuje svou pozornost právě k historii. Vedle nich se objevují autoři, kteří se svou tvorbou zaměřují pouze na historii.
- Zájem o historii se obnovuje po rakousko-uherském vyrovnání, a historická próza proto neslouží jen pouhému pobavení, ale právě naopak – povzbuzuje k národnímu boji.

V. B. TŘEBÍZSKÝ
- katol. kněz, největší obliba v lidových čtenářských vrstvách, psal hlavně historické povídky nebo črty
- líčí se sympatiemi husitství i selské vzpoury a nadšeně vzpomíná na revoluční rok 1848
- psal povídky a romány
román: Královna Dagmar
- zachycuje 13. stol., boj o trůn mezi Přemyslovci - Vladislavem a Přemyslem Otakarem I. ® dcera Drahomíra provdána do Dánska za Waldemara, říkali ji tam Dagmar (dagmar = jasný den) oblíbená
- dění v Čechách, vládu Přemysla Otakara I., provdání jeho dcery ® cesta PO I. na český trůn


Povídky řadil do větších tematických cyklů:
V červáncích kalicha, V záři kalicha ® z doby husitské
Pobělohorské elegie, (Pod doškovými střechami) ® z doby josefínské a napoleonské
- líčí truchlivou dobu pobělohorskou, germánský útlak, pronásledování nekatolíků
Trnová koruna
- román zachycující dobu 30tileté války, líčí období 1631 - 32, osudy vojsk Albrechta z Valdštejna v Čechách, zavražděn v Chebu 1631, zachycení bojů u nás
román: Bludné duše (1879)
- jeho nejznámější dílo, zobrazuje selské povstání v rodném kraji Třebízského (Slánsko) za doby josefínské. Po boku selských vůdců rebelie stojí i mladý kněz, který hyne jako poslední oběť povstání
Pro celé jeho dílo je příznačná elegičnost, vyplývající ze soucitu s utrpením ledu. Svou silnou citovostí a vzrušeným patosem se příznivě odlišoval od průměrného stylu soudobé historické beletrie.


ALOIS JIRÁSEK
A) NEJSTARŠÍ OBDOBÍ ČESKÝCH DĚJIN
Staré pověsti české
ukázka: Blaničtí rytíři
B) HUSITSTVÍ
1. fáze: Mezi proudy (1887 - 1890) - třídílný román
1. část: Dvojí dvůr
2. část: Syn ohnivcův
3. část: Do tří hlasů
2. fáze: Proti všem (1893)
- má 3 díly: 1. Skonání věku, 2. Kruciáta, 3.Boží zástup
3. fáze: Bratrstvo (1899 - 1909) - trilogie
1. část: Bitva u Lužence
2. část: Mária
3. část: Žebráci
- Jiráskův umělecky nejucelenější historický román
Husitský král (1919)
- nedokončený román o Jiřím z Poděbrad
Dramatická trilogie: Jan Hus
Jan Žižka
Jan Roháč z Dubé
C) OBRAZ DOBY POBĚLOHORSKÉ
Skály (1886) - úvodní román ztvárnění této doby
Temno (1912 - 1914)
Psohlavci (1883 - 1884)
Skaláci (1874) - závěrečný román z doby pobělohorské, ale vznikl jako první
D) DOBA OSVÍCENSTVÍ
Na dvoře vévodském (1877)
Poklad (1881)
E) DOBA NÁRODNÍHO OBROZENÍ
F. L. Věk (1888 - 1906)
- je to historický román z doby NO (od 70. let 18. stol. do 20. let 19. stol), odehrává se v Dobrušce a v Praze a má 5 dílů
U nás (1899 - 1903)
- má 4 díly: Úhor (1899), Novina (1899), Osetek (1902) a Zeměžluč (1903)
Filosofská historie (1877)


ZIKMUND WINTER
Rozina sebranec (1905)
Mistr Kampanus (1907)
- vrcholné dílo, je to historický román
- Jan Campanus Vodňanský - byl skutečná historická postava, básník, rektor Karlovy Univerzity
- má 2 díly zachycující období 1612 - 1622
1. POLOVINA 20. STOLETÍ
- stagnace historické prózy
MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA
KAREL NOVÝ
- zástupce sociálně motivovaného kritického realismu, čerpal náměty pro velkou část tvorby z rodného Benešovska, ve svých dílech popisuje obyčejné lidi
Sarajevský atentát – pokouší se zobrazit srbské anarchisty – atentátníky (Principa, Iliče a Čabrinoviče) jako vlastenecké hrdiny, kteří s nasazením vlastních životů usmrtili rakouského následníka trůnu Ferdinanda d´Este. Reportážní román.

IVAN OLBRACHT (1882 – 1952)
- jeho otec byl Antal Stašek, vl. jm. Kamil Zeman, otec zastupoval dělníky v soc. věcech ( i bezplatně)
- novinář soc. demokratických novin, navštívil Rusko a do Zakarpatské Rusi situoval několik románů
Biblické příběhy - pro mládež tady upravil text Starého zákona
Ze starých letopisů – o české minulosti
Dobyvatel – beletristická adaptace díla „Dějiny dobytí Mexika“ – od amerického historika Prescotta

VLADISLAV VANČURA
- prozaik, dramatik, publicista, filmový scénárista a režisér
- ovlivněn renesancí – experimentoval s jazykem, archaismy, neologismy, aktualizoval větnou stavbu
- bohatý slovník, osobité slohové postupy – z pověstí, usiloval o vnitřní umělecký řád
Markéta Lazarová – baladicky laděný příběh středověkých lapků
Obrazy z dějin národa českého – skládá se ze tří dílů + archaický styl jazyka
- původně mělo vyjít jako kolektivní dílo, ale spolupracovníci se účasti na práci většinou vzdali
- zpracovával podklady od odborných historiků, pak se ale čím víc od předlohy odpoutával
- v 1. dílu je to nejzřetelnější v novele „O kronikáři Kosmasovi“
- v dalších dílech např. v cyklu „Několik příběhů z doby, kdy se v Čechách zakládala města
- v povídce „Rytíř“ – o Záviši z Falkenštejna a závěrečný díl – vyšel až v roce 1948, zůstal nedokončen
Dílo popisuje dějiny českého národa do sklonku 13. století (2. díl)
- estetickou působností se staly duchovní oporou v nejtěžších chvílích nacistické okupace
- idea – přesvědčení, že v hloubi českých dějin se ozývá prahnutí lidí po svobodě a vědomí, že každá událost, i když zdánlivě tragická a nezměnitelná, je jenom epizodou a dočasností.

KATOLICKÁ LITERATURA
JAROSLAV DURYCH
- nejznámější představitel české katolické literatury mezi dvěma světovými válkami
- psal básně, dramata, povídky, romány, eseje, cestopisné črty, překládal, ale za totality nebyl vydáván. His. prózy - témata z období ranného baroka a svým katolickým pojetím je v protikladu s tradiční českou his.prózou
Bloudění – „Velká valdštejnská trilogie“ – obraz doby po porážce na Bílé hoře = rekatolizace
- hodnotí dobu jinak, protože je katolík – hrozná doba pro ty, kteří byli nekatolíci
- vidí svět opuštěný bohem a plný hrůzy, jeho hrdinové tápají a hledají tu správnou cestu
- alegorický význam – jde o bloudění lidských duší, když bůh od lidí odvrací tvář
Rekviem – „Menší valdštejnská trilogie“ – tři obrazy z doby po pádu Valdštejna představují stylistický vrchol tvorby díky sevřené kompozici, dramatickému spádu a jazykové vybroušenosti.
Kurýr – epizoda z poslední fáze Valdštejnova spiknutí. Do Olomouce přijíždí Vévodovi věrný a oddaný kurýr s Valdštejnovou výzvou, aby mu vojsko i civilní obyvatelstvo složilo přísahu věrnosti. Neví ale, že vévoda byl zatím zabit. Když je kurýr nucen uvěřit, že zpráva o Valdštejnově smrti není výmysl císařské propagandy, a když mezi Valdštejnovými vojáky, kteří přeběhli k císařským, uvidí svého bratra
Budějovická louka – děj v ležení u Budějovic, v němž jsou soustředěni Valdštejnovi stoupenci, kteří čekají na vyřešení svého osudu. Krásná žena, dvorní zpěvačka a milenka mladého krále, která se zde zastaví cestou na Hlubokou, jim vypráví o slavné mši, která se konala s velkou slávou ve Vídni a která byla poděkováním za záchranu říše před Valdštejnem.
Valdice – kontrast mezi někdejší Valdštejnovou mocí a hloubkou jeho pádu, mezi majestátem smrti a znesvěcujícím činem dočasných vítězů- jeli do kartuziánského kláštera - Valdice, kde je jeho hrob, vyzvednout rakev, otevřít ji a oddělit hlavu a pravou ruku od těla, aby ji podle rozkazu přivezl do Švédska. Hrůzný výjev se koná za hlasitého sborového modlení mnichů, kteří jen tímto mohou protestovat pro znesvěcujícímu násilí.
MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL
Osamělý rváč - román z doby Rudolfa II.
Král obléká halenu - román o Václavu IV., o jeho nerozhodnosti, jak se postavit hus. hnutí
- formou alegorie přibližuje okupační atmosféru osamění, bezmocnosti a marnosti

FRANTIŠEK KUBKA
Karlštejnské vigilie - cyklus novel
Vigilie = den před významným církevním svátkem nebo bohoslužba konající se o tomto svátku
Palečkův úsměv, Palečkův pláč – 2dílný román z doby Jiřího z Poděbrad, Paleček byl jeho šašek

FRANTIŠEK KOŽÍK (1909 - 1997 )
Největší z Pierotů - román
- Hlavní hrdina Kašpar Deberau [debiró] se narodil v Čechách, odchází v dětství s rodiči do Francie za dob Napoleona. Má několik sourozenců, kteří jsou artisté, ale jemu to nejde, živil se jako šašek, rodina získává angažmá ve známém francouzském divadle, stává se tam z něho uznávaný mim, ožení se s Desireé, žádoucí sebevědomou ženou, opustí ho, navazuje vztah s obyčejnou dívkou Margot, která mu je věrná do jeho smrti. Jeho syn ho následuje v profesi, ale doba cirkusů už pomalu pomíjí.
- Nešťastnou náhodou zabije člověka a má výčitky až do smrti

2. POLOVINA 20. STOLETÍ = 60. léta
- jeden z dominantních žánrů, autoři se nechtěli vyjadřovat přímo, ale pomocí paralel a alegorií.

MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL (1904 – 1988)
- studoval historii a práce v archivech, his. látku zpracovával jako beletrista (umělecky)
- věnoval se husitství – román Pochodeň, Mistr Jan
- V 70. letech se věnoval posledním Přemyslovcům: Lásky královské - povídkový soubor, životní osudy 3 českých královen – Elišky Přemyslovny, Kunhuty, Elišky Rejčky, ukazuje, jak svůj osobní život přizpůsobovali politice
- napsal sérii románů o 2. světové válce - Evropa tančila valčík a Evropa v zákopech – romány na sebe navazují, je to vlastně 1 román
- konfrontace fabulovaného příběhu a je to proloženo historickými autentickými dokumenty – novinové ústřižky, např. skutečné pravdivé povolávací rozkazy – objektivní a zasvěcený pohled

BOHUMIL ŘÍHA (1907- ?)
- autor pro děti Honzíkova cesta
- trilogie: Přede mnou poklekni - postava Jiřího z Poděbrad, snaží se sjednat české království po husitském hnutí, hl. postavou je kupecký synek Marek z Týnce, dává se do služeb Jiřího z Poděbrad
Čekání na krále - čekání na vládu krále Ladislava Pohrobka
A zbyl jen meč- do popředí vystupuje postava Marka – stává se hejtmanem, těžce nese to, jak je země po válkách zničena, bojuje proti Uhrům a snaží se udržet trůn pro českého krále


VÁCLAV KAPLICKÝ (1895 - 1982)
1966 – zasloužilý umělec a v r. 1978 – národní umělec, prozaik – o selských povstáních
Kladivo na čarodějnice – román na základě his. skutečnosti (1963)
Popisuje inkviziční procesy s čarodějnicemi v 17. století na severní Moravě na panství Velké Losiny
Hlavní postavou je děkan Lautner. Ženě nedojí kráva, dle rad potřebuje posvícenou hostii, žebračka Schuchovka ji ji slíbí, je však chycena – viděl ji ministrant. Soudce v zde není, a proto je zavolán z Olomouce pan Boblig, který ji obviňuje z čarodějnictví. Farář Schmidt, inkvizitor Boblig a kněžna vedou proces proti čarodějnictví - sadistické praktiky (tvrdá tortura, tvrdé fyzické tresty, mučení - různé stupně). Přiznávají se skoro všichni občané Losin. Vlivní lidé zůstávají neteční k procesu, vzniká davová psychóza (každý podezřívá každého). Po 8 letech přijíždí původní soudce. Procesy byly zakázány císařem. Boblig zmizel neznámo kam , děkan Lautner byl upálen proto, že se přimlouval za lidi, kteří byli upalováni.
- Kaplický naráží na procesy bezpráví v 50. letech (vymyšlené procesy, obvinění, výslechy)
- Konflikt dobra (Lautner) a zla (Boblig). Dnes – děkan Lautner byl nedávno očištěn od trestu.
- historický román se znaky společenského románu, protože se zabývá otázkou zvůle a zneužití moci
- co se týče církevních hodností – Lautner stál nad Bobligem, ale při procesu byl Boblig výš.
Gornostaj – o bojích v Rusku
Čtveráci
Železná koruna

VLADIMÍR NEFF (1909 – 1983)
- Autor převážně historické beletrie. Do literatury vstupuje už v 30. letech, ale slavným se stal po 2. světové válce. Dějiny nelíčí jako sled velkých událostí, které by doplňoval konkrétními osudy, ale vychází z konkrétních osudů a na jejich chování, jednání vytváří dobové dějiny.
Srpnovští páni – román (50. léta – jeho vstup do literatury)
- ironicky až satiricky zaměřený román, pokouší se vysvětlit zrod lidového kacířského hnutí ve 14. stol.
Pentalogie:– (přelom 50. a 60. let). Jedná se o rozsáhlou historickou kroniku dvou pražských měšťanských rodů: Bornovi a Nedobylovi. Na těchto rodech ukazuje vzestup a následný pád měšťanství od 18. století do 20. století. Román líčí i skutečné dobové události (1. světová válka, bitva u Hradce Králové, občanská válka ve Španělsku, vznik republiky), vystupují skutečné historické postavy.
- Román ukazuje rozvoj průmyslu a vliv technického pokroku na životy lidí.
1. díl: Sňatky z rozumu – seznámení s hlavními hrdiny Martinem Nedobylem a Janem Bornem. Martin Nedobyl je syn chalupníka, který je vyloučen ze školy v Praze, ale neprávem. Že údajně rozšiřoval protirakouské letáky.Nechal se nechá naverbovat a po návratu z války zakládá v Praze první české zasilatelství – špeditérství. Naléhá na otce, aby výhodně nakoupil v Praze pozemky a tak uložil našetřené peníze. Otec svolil, a potom se ukáže, že to byl velice výhodný tah. Born je velmi vzdělaný, chytrý, zakladatel prvního slovanského vlasteneckého galanterního obchodu v Praze, je to velký vlastenec a idealista. Doma zavádí přijímací dny, na které zve své přátele a zajímavé lidi. Born se ožení s Lízou. Nedobyl si bere Lízinu energickou matku Valentinu. Bornovo manželství se rozpadá, protože Líza je povrchní žena a lhostejná matka – vůči jejich synovi, kterému najímá raději chůvu. Born je tím velice raněn. Nedobyl s Valentinou čekají potomka. Nakonec Líza s Valentinou umírají při železničním neštěstí. Born se s ztrátou Lízy smíří klidně, ale Nedobyl propadne šílenému žalu a stává se zatvrzelým člověkem vůči lidem i celému světu a není schopen pozitivního citu.
2. díl: Císařské fialky – Born a Nedobyl uzavírají nové sňatky. Seznámení s dcerami magistrálního rady Mojmíra Váchy: Bětuší a Hanou (obě staré panny). Obě se přestěhují do Prahy k tetě, Bětuše se stane účetní u Borna a Hana si Borna vezme, ale jenom z rozumu. (Born začne dovážet parfém Císařské fialky, stává se z něho boháč). Nedobyl se ožení s Marií, dcerou profesora, ta ho ovšem nenávidí. Narodí se jim synové Metoděj a Theodor. Born a Hana jsou šťastní, ale výchova malého Míši Borna je problematická (díky špatné výchově je z něj zloděj a je dán do internátu), brzy se jim ale narodí druhý syn, Ivan. Nedobyl má také děti, ale stále vzpomíná na Valentinu.
V dalších dílech – osudy dětí a jiných. Oba jsou díky sňatkům příbuzných spřízněni. Sňatky zakládají svůj kapitál. Jsou odlišní. Nedobyl bohatne bez vyšších zájmů, peníze pro něj nejsou tak podstatné. Born se oddává všestranné vlastenecké činnosti, pro niž je nakonec i vězněn.
3. díl: Zlá krev – Nedobyl šidí a je souzen. U soudu proti němu svědčí Karel Pecold, syn nádeníka. Za své svědectví je vězněn, později se angažuje v dělnickém hnutí. Nedobyl nešťastnou náhodou umírá při požáru – udupou ho koně. Bornův syn, Míša, ukradne Bětuši peníze a je poslán do polepšovny. Zde se seznámí s Kiesselem, který ho získá pro německé ideje. Míša začne udávat.
4. díl: Veselá vdova – vylíčen sklonek 19. století, Marie Nedobylová se snaží dopřát sobě i dětem komfort, na jaký nebyli za Nedobyla zvyklí. Metoděj Nedobyl je seznámen s Emou Kittlovou (Ema Destinová) - člen tajného spolku a umírá. Theodor se angažuje v kočovném divadle. Bratr Viktor Nedobyl se stává průmyslníkem, podnik však krachuje v 5. díle umírá.
Bornovi: Ivan se oženil, podniká s chem. továrnou, která vyhoří; Ladislav podniká v otcově obchodě na kuchyňské potřeby, ožení se s Babílou Nedobylovou (synové Cyril a Albert); otec Born umírá.
5. díl: Královský vozataj – seznámení s Karlem Šnajberkem (stavař, vládní činitel); jeho děti = Alík (smrt při autonehodě) a Anna (sňatek s Albertem Bornem). Theodor Nedobyl se ožení s židovkou Evou Roubíčkovou, problémy nejen v rodině. Cyril Born je redaktor, horuje pro socialismus. Popsán příběh Jindry Vaculíka, který odchází bojovat do Španělska.
Další díla
Trampoty pana Humbla – konfrontační próza, Čecháček převléká kabáty podle režimu (kolaboruje s fašismem)
Třináctá komnata – popisuje rozklad měšťanské společnosti
Překlady – němčina, francouzština, ruština
Styl – patří mezi naše nejvýznamnější vypravěče píše s ironií a nadhledem
- rozvíjí rovinu reálnou (historické skutečnosti) i fabulovanou (příběhy)

VLADIMÍR KÖRNER (1939)
- Filmový scénárista (toto uplatňuje i v literatuře), do literatury vstupuje po válce (válečné romány), píše romány historizující, historický námět je smyšlený, hlavní hrdinové stále něco hledají, jsou nerozhodní a končí tragicky.
Údolí včel – novela
- hlavní námět je otázka moci, fanatismu a násilí, neúspěšný útěk od moci a fanatismu.
Odehrává se v 13. století. Malý Ondřej je na svatbě svého otce, který si bere novou ženu. Ondřej ji nemá rád, a tak jí dá dar – kytky s netopýry. Otec ho vyzdvihne do vzduchu a praští s ním o zem, ale Ondřej se nezvedá. Otec ho zaslíbí bohu, jestliže se probudí. Ondřej se probere, jde do kláštera, je zde svázán. Jeho kamarádem se stane Armin, který se do něj postupně zamiluje. Ondřej uteče, Arminovou povinností je ho dostihnou a zabít. Armin ho dostihne a přemlouvá ho, aby se vrátil do řádu, ale Ondřej Armina omráčí a utíká dál domů. Jeho otec zatím zemřel a je zde jenom jeho matka Lenora. Vyvine se mezi nimi milostný poměr (jsou si blízcí věkem), chystá se svatba. Když má dojít k obřadu, objeví se Armin, navštíví nevěstu Lenoru. Lenora ho políbí a Armin ji zabije. Ondřej slyší její výkřik, teď se proti Arminovi postaví, pošle na něj psy a ti ho roztrhají,
Armin – fanatik, otrok řádu, neváhá zabít pro řád X Ondřej – touží po svobodě, pohan
Novela má vytvořen rámec (z obou stran stejný) – svatba a tragedie
Část odehrávající se v řádu se nazývá Vlci – v řádu žijí ve společnosti a dokáží se i zabít
Část odehrávající se na svobodě se nazývá Včely – společenství (v jiném smyslu, tvořivost)

VÁCLAV ERBEN (1930)
- český spisovatel: Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad I. – III.

JIŘÍ ŠOTOLA (1924 – 1989)
- Do literatury vstupuje jako básník (Květen) v 60. letech. Na konci 60. let vydává historický román Tovaryšstvo Ježíšovo (název pro Jezuitský řád)
Vracíme se do doby pobělohorské rekatolizace – hlavně na Litomyšlsku
- Hlavní postavy: páter Vojtěch Had (oddaný služebník jezuitského řádu, postavil kapličku, postavil chrám, ovládl vdovu, mladý, nevzhledný, nepřemýšlí o příkazech řádu – dělá je) je poslán na Košumberk, má dělat zpovědníka hraběnce Marii Slavatovně (mladší žena, nešťastná, krásná, žádoucí, dvakrát vdaná – nešťastná manželství, zemřely ji dcery, velmi bohatá), církev přes náboženství chce z ní vymámit dary, páter tomuto nerozumí, stávají se z nich přátelé, myslí si, že jí pomáhá, kněžna propadne učení církve, oberou ji o všechen majetek, když se to kněžna dozví, zešílí a umře, páteru dochází, že byl zneužit, že přivodil její smrt, umírá s vědomím, že způsobil její smrt
Poté se odmlčel, postavil se do opozice, vydává Kuře na rožni (1974, 1. samizdatová kniha), v 80. letech napsal sebekritiku, aby mohl dál psát.
Kuře na rožni - za napoleon. válek, hl. hrdina je dezertér a loutkař, loutky jsou jediným
smyslem jeho života, nakonec mu je vojáci zničí.
Paralela: hra s loutkami - lidmi

JARMILA LOUKOTKOVÁ
- vstoupila do literatury ve 40. letech
- zájem především o římské dějiny
Není římského lidu, Spartakus, Smrtí boj nekončí
Navzdory básník zpívá – román o Francoa Villonovi

OLDŘICH DANĚK
- filmový a divadelní režisér, jeho první hry řeší morální problémy jedince a současnosti
- později se vrací k historickým tématům
Dva na koni a jeden na oslu,Vévodkyně valdštejnských vojsk
Jak je snadné vládnout – aneb Karel IV. – popisuje života Karla IV., jeho mládí, střední věk i stáří

HISTORICKÝ ROMÁN – TEMATIKA DĚLNICKÉHO HNUTÍ
Autoři se vracejí do minulosti (1. republika, konec 19. století) a ukazují počátky dělnického hnutí.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6360