Francouzské osvícentství a materialismus 18. století
společensko – politický směr, jehož představitelé usilovali o změnu společnosti
Forma: šíření myšlenek o dobru, spravedlnosti a vědeckých poznatcích
Určující je vědomí, změní – li se vědomí lidí, změní se i společnost, idealistické pojetí společnosti bojují s nevzdělanosti, hloupostí, pověrami, vnášejí světlo do temnot lidské hlouposti
Boj proti tmářství: církev, scholastické metody
Obracejí se na mocné lidi, kteří mohou změnit způsob života společnosti, mocní lidé mají k osvícení nástroje
Změna kvality = revoluční skok, připravují sociální, buržoazní revoluce, boj proti feudalismu, snaha o kapitalistické vztahy
Charles Louis Montesquieu 17. – 18. st.
Historik, filozof, právník, sociolog, ekonom, kabinetní vědec, věnoval se teorii, deista, kritizoval teologii, církev – žádal odluku církve od státu, chtěl snížit počet klášterů – zasvěcení = sekularizace – částečné zabavení církevního majetku, zvyšuje mravnost ve společnosti, snášenlivost.
Díla: Perské listy – pol. satira na mravy ve Francii, formou dopisů
: Duch zákonů – vznikalo 20 let, v Ženevě
snaha postihnout vývoj společnosti, analýza státu – republika, monarchie, despocie
výtvory lidí se mění, přírodní zákony jsou objektivní, neměnné
zákon = nutný vztah vyplývající z povahy věcí, v určitých podmínkách musí vždy nastat, pravidelně se opakující jev, obecně platný
všechny bytosti mají svoje zákony, zákon je lidský rozum, který ovládá všechny národy na zemi /optimista/, zkoumá zákony ve smyslu právním
despocie – neomezená moc vladaře, na prvním místě podporuje demokracii
geografický determinismus – společensko – politický směr, společnost je určena polohou
- v severských zemích – lidé musí bojovat o potravu, pilnost, republika
- na J – lidem od přírody zadarmo živ. Podmínky, jsou líní, despocie
souvisí i s rozlohou:
středně velké – monarchie, malé země – demokracie, velké země – despocie
přírodní bohatství:
hodně – bohatost, despocie
teorie o rozdělení moci – moc nesmí být v jedněch rukou /soudní, výkonná, zákonodárná/, důraz na výchovu lidí
Francois Marie Voltaire = Arouet
spisovatel, filozof, historik, v rodině notáře, na výchovu k jezuitům, proti katolické názory, dvakrát uvězněn, žil i mimo Francii, Diderotova encyklopedie
deista, Bůh = stvořitel, 1. hybatel, zkoumá přírodu, stoupenec Newtona, přichází k panteizmu, odmítá učení o vrozených ideách
zesměšňoval Leibnize, podporoval rozvoj přírodních věd, poznání plyne ze zkušeností, proti karteziánům, souhlasí s empirismem, sensualismem Locka, kritika nevolnictví, feudalismu, proti církvi, křesťanství = hlavní nepřítel pokroku
bojuje proti klerikalismu = církevní , politicko – společenský směr, snaha o posílení náboženství ve spol., zakládáním pol. stran, spol. organizací, které posilují moc církve
bojuje za rovnost lidí před zákonem, za svobodu slova, neodmítá soukromé vlastnictví, chce zavést daně podle výše majetku
J. J. Rousseau /1712 – 1778/
Filozof, sociolog, politik, estetik, teoretik pedagogiky, narozen v Ženevě, prošel řadou řemesel, sluha, učitel hudby, studoval filozofii, píše i krásnou literaturu, Diderotova encyklopedie
Dílo: O původu nerovnosti mezi lidmi – hlavní zlo je nerovnost ve společnosti, velké bohatství plodí špatné mravy, jev historický přechodný
2 typy nerovnosti:
a) fyzická – věk, zdraví
b) politická – ve společnosti, řada lidí žije na úkor jiných
na počátku dějin přírodní idylický stav, pokrok nezadržitelný, důvod nerovnosti, lidé mají pud mít něco pro sebe, R. varuje před podvodníkem /toto je moje/ = 1. příčina nerovnosti
vznik soukromého vlastnictví – lidé se dělí na chudé a bohaté, bohatí si chtějí majetek pojistit – vznik státu, stát dále prohlubuje nerovnost, ze zištných důvodů, bohatí uzavřeli smlouvu s chudými – otroctví, chudoba 2. stupeň
3. stupeň – vláda despocie, bohatí si stát přivlastnili, chudina se vzbouřila, rovnost v chudobě před despotou, schvaluje revoluci, nastolení rovného vztahu
O splečenské smlouvě, nebo – li principy politického práva – teorie vzniku státu, ?čím by smlouva měla být – chránit majetek, svobodu, životy, bojuje proti velkým majetkovým rozdílům, schvaluje drobné majetkové vlastnictví, ne velký majetek
Majetek má být založen na vlastní práci vše ve jménu lidu, moc má patřit lidu
Analyzuje formy vlády – monarchie, demokracie, aristokracie, je pro oligarchii, aristokracii – ne dědičně, pro urozené duchem, musí být služebníky lidu
uznává existenci Boha – aktivní princip duchovní, existuje i hmota – pasivní, příjemce změn, oba principy existují odedávna, hmota nebyla stvořena Bohem, Bůh ji nemůže zničit, zdroj pohybu není ve hmotě, ale výsledek Božího zásahu – 1. hybatel
senzualista
počitky a vjemy – hlavní poznání, pasivní – nepřinášejí žádné nové informace
rozum – aktivní, nové poznatky
Emil, nebo-li o vychování – pedagogický spis, reformátor, přirozená výchova, jednat s vychovávaným jako s rovnocennou bytostí
Bojový humanismus – bojovat za rovnost lidí
Umění – sentimentalista, Julie, nebo-li nová Heloisa
klasicismus, žánry mají jasnou strukturu, vystupuje proti těmto normám, důraz na city, přírodu, city u prostých lidí – nezkaženi, pobýval ve Švýcarsku, za Humem do Anglie
autobiografické dílo – Vyznání /duševně nemocen/, po smrti převezen na Panteon
Materialismus 18. st.
Osvícenci, boj proti absolutismu, kritika náboženství, encyklopedie, proti církvi
mechanistický charakter = tendence vysvětlovat veškeré jevy na základě mechaniky /lidské tělo = stroj/, neberou v úvahu všechny souvislost – antidialektika = metafyzika
Považují buržoazní uspořádání za vrchol společnosti, absolutní determinismus – popírají existenci náhody
2 větve:
- přírodovědná: ontologie, člověk – příroda
Julien Offroy de la Methrie
Denis Diderot
- společensko-vědní: důraz na společnost
Claude Adrian Helvetius
Paul Heinrich Dietrich von Holbach
Julie Offroy de la Methrie /1709 – 1751/
Filozof, lékař, tiskl pod pseudonymem, uprchl do Ruska, odmítl zpověď před smrtí
Člověk – stroj - procesy v těle mechanické
Epikurova soustava
Hmota – prvotní, rozprostraněnost, citlivá, vnitřně aktivní substance, různé hmoty – rostliny, živočichové, i neorganické formy
Myšlení - vlastní pouze člověk, výsledek dlouhého vývoje hmoty, vlastnost mozku = vysoce organizovaná hmota
Poznávací objekt, subjekt – počitky, rozum je zpracovává, zobecňuje
Stoupenec osvícenského absolutismu, ateista, zdůrazňuje aspekt morální
Denis Diderot
Přes církevní vzdělání od deismu k bojovnému atheismu, Bůh = regulátor mravnosti lidí
Filozofické myšlenky, Skeptikovy procházky
Listy o slepcích pro poučení vidoucích Encyklopedie věd, umění a řemesel
Jean d’Alembert – spolupracovník, matematik, filozof
Hlavní cíl: podat obraz úsilí lidského ducha, co lidstvo dokázalo, ve všech dobách, národech, chtějí dokázat, že pokrok je nezadržitelný, síla poznání – člověk se stává mocnějším za ideového inspirátora považován F. Bacon
Sen d’Alembertův
Rozhovory mezi d’Alembertem a Diderotem
Myšlenky o výkladu přírody
Pozvání do Ruska od Kateřiny Veliké
Zabývá se stroiky, studuje dějiny Říma, prvky dialektiky, souvislost hmoty a pohybu, přírodních procesů
Předjímá teorii o reflexech, i zvířata jsou obdařena pamětí a citem, teorie o všeobecné /citlivosti hmoty, senzualista, cílem vědy je rozvíjet poznání
Claude Adrian Helvetius /1715 – 1771/
Vedl významný salon, schází se elita vědy, diskuze o problémech společenských, morálka
nejradikálnější, revoluční změny, společnost potřeba změnit odstranit absolutismus, vyzývá ke vzpouře rolníky, vzdává se kariéry
O štěstí – filozofická báseň
O duchu – zavrženo oficiálně, ale rozšiřuje se
O člověku – zavrženo oficiálně, spáleno
Ateista, stoupenec Lockova senzualismu, počitky, odmítá pojem substance, existují tělesa, zkoumání vlastnosti, abstrakce – vznik hmoty = pouhý pojem
Hmota je prvotní, v pojetí společnosti prvně změnit lidské myšlení a potom se změní lidé samotní
Holbach /1722 – 1789/
Významný salon, syn německého barona, odchází do Francie, setkává se s umělci, shromáždil nejvýznamnější myšlenky, sepsal podklady čerpá z debat v salonu, má dobré materiální zázemí /otec/, absolutní determinista, senzualista, podporuje konstituční monarchii
Systém přírody – spáleno, ostrá kritika náboženství, idealismu, Berkleyho, náboženství vzniká strachem jedněch a klamem druhých, z temna lidského nevědění
Hmota = všechno, co nějak působí na naše smysly, složena z částeček, dále nedělitelných, uznává strukturu hmoty, hmota se mechanicky pohybuje
Demaskované křesťanství, Kapesní bohosloví, Zdravý rozum
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6501