KARLOVY VARY

Vrcholu své slávy dosáhly Karlovy Vary ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století. V té době město získalo i převážnou část své jedinečné architektury, která dosud obdivuhodně ladí s krásou okolní přírody. Mimo krásy a bohaté historie města však na prvém místě vytváří "světovost" Karlových Varů jedinečný léčivý přírodní zdroj – karlovarské minerální prameny. Proslulé Vřídlo opěvovali básníci minulých věků a mnoho nemocných k němu vzhlíželo s poslední nadějí na uzdravení. Chvála mnohých, kterým karlovarské prameny vrátily zdraví, roznášela slávu a dobrou pověst města po celém světě.

Karlovy Vary jsou největší a druhé nejstarší lázeňské město České republiky. Byly založeny kolem roku 1350 českým králem a císařem římským Karlem IV. Místo bylo známo svými horkými prameny již v dobách keltského osídlení, jméno dostalo podle slovanského označení místa horkých pramenů Wary, později doplněné podle svého zakladatele.

Vznik a vývoj Karlových Varů byl vždy nerozlučně spjat s blahodárnými účinky teplých pramenů. Roku 1370 povýšil Karel IV. osadu na město, za Václava IV. město získalo v Čechách vzácné právo azylu. Na přelomu 16. a 17. století postihla město zhoubná povodeň a též obrovský požár, po němž zbyly pouze tři domy.

Po úpadku v době třicetileté války nastal nový rozkvět lázeňství a zejména pak po roce 1707, kdy byly Karlovy Vary prohlášeny císařem Josefem I. svobodným královským městem. Od té doby i navzdory napoleonským válkám Karlovy Vary vzkvétaly.
Karlovy Vary jsou společenským centrem s bohatou tradicí. Jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí je Mezinárodní filmový festival konaný od roku 1946, který patří mezi nejstarší filmové festivaly na světě. Karlovy Vary prosluly světoznámou výrobou křišťálového skla ve sklářské huti "Moser" ve Dvorech (od roku 1857), výrobou porcelánu a produkcí "třináctého"pramene – Karlovarské Becherovky od roku 1805. Nejslavnější české lázně Karlovy Vary jsou dnes stejně jako v minulosti oblíbeným dostaveníčkem návštěvníků z celého světa, čímž pokračují v tradici započaté již před staletími za panování moudrého krále Karla IV.

Jedním z prvních kteří zachytili nejstarší karlovarskou pověst o objevení Vřídla Karlem IV., byl renesanční lékař Dr. Fabian Sommer, rodák z Karlových Varů.

Karlovy Vary se mohou pyšnit mimořádně bohatou kulturní tradicí, s níž se tu setkáváme na každém kroku. Je dána především staletou návštěvností zdejších zřídel. Každý návštěvník, nejen ti slavní, byl a je pro Karlovy Vary přínosem a cenným dobrozdáním. Proto si Karlovarští svých hostů vždy velice vážili a snažili se jim lázeňský pobyt všemožně zpříjemnit.

Lázeňská společnost scházející se v Karlových Varech získávala od počátku 18. století stále více mezinárodní charakter. Vedle aristokracie se u Vřídla ráda ukazovala i evropská kulturní elita. Návštěvy vynikajících osobností jsou tradičním specifikem Karlových Varů a výrazně poznamenaly a obohatily dějiny města. Obzvláštní oblibu si Karlovy Vary získaly mezi tvůrčími duchy z oborů hudby, literatury a poezie.
Nejznámější lidé, kteří Karlovy Vary navštívili: Karel IV. (1370,1374,1376)
Marie Terezie (1721,1732)
Johan W. Goethe (1785-1823;
celkem 13 pobytů)
Ludwig van Beethoven (1812)


Wolfgang Amadeus Mozart (1844;v
K.Varech zemřel)
Jan Evangelista Purkyně (1862)
Antonín Dvořák (1879,1881,1882,
1885,1894,1895)
Emil Holub (1888)
Ema Destinová (1904)
Tomáš G. Masaryk (1923-1932)
Adolf Hitler (1938)
J. A. Gagarin (1966)
Václav Havel (1990)
Miloš Forman (1992,1997)
Visegrádská skupina (2000)

Cestovní ruch představuje v Karlových Varech významný fenomén. Každoročně město navštíví 150 až 200 tisíc hotelových hostů. Z tohoto počtu tvoří téměř 70% zahraniční návštěvníci. Průměrná délka hotelového ubytování je 2 - 3 dny. Karlovy Vary navštěvují hosté z téměř 80 zemí světa. Nejsilněji jsou vždy zastoupeni hosté z Německa, Rakouska, Nizozemí, USA a Itálie. Nejcennější klientelou v našem městě jsou lázeňští hosté, kterých přijelo v roce 1998 celkem 53 000 z více než 70 zemí světa s průměrnou délkou pobytu 15 dní, z tohoto počtu bylo 15.857 Čechů. Město také navštěvují jednodenní turisté, jejich počet dosahuje v období vrcholné sezóny 15 – 20 tisíc osob denně.
Počet zájemců o lázeňskou péči stoupá souběžně se zvyšujícím se vědomím občanů o tom, že zdraví je nejvyšší hodnotou lidského života. Vyplatí se o něj pečovat.
Karlovarská lázeňská léčba sestávala od založení města až do poloviny 16. století téměř výhradně z jediné procedury, z přemíry koupelí, pro něž se vžilo přiléhavé označení ”Hautfresser” (”požírač kůže”). Pacienti se v některých případech koupali 10 i více hodin denně. Dlouhé koupele vedly až k bolestivému rozpraskání pokožky, čímž bylo dosaženo cíle tehdejší humorální terapie. Podle ní voda otevřenou pokožkou vyplavovala choroboplodné zárodky nemoci.
Pitná kúra se v Karlových Varech začala prosazovat až na popud lékaře Václava Payera, který roku 1522 vydal vůbec první odborné pojednání o karlovarské léčbě. Doporučil vedle koupelí i pití zřídelní vody.
Dalším propagátorem pitné kúry se po roce 1600 stal zejména Johann Stephan Strobelberger. I přes Payerovo průkopnické doporučení pitné léčby však až do sklonku 16. století přetrvala v Karlových Varech hlavně léčba koupelemi. Léčebný pobyt u Vřídla v tehdejší době trval zhruba 4 – 5 týdnů.
Stupňující se převaha pitné léčby vyústila až do zdravotně problematických extrémů, když se kolem roku 1750 popíjelo denně i 50 až 70 “koflíků” vody. Tato množství se pila po několik dnů kolem poloviny lázeňského pobytu; počátek a závěr léčby byl ve znamení umírněnějších dávek.
Zásadní význam pro modernizaci karlovarské balneologie mělo celoživotní působení dr. Davida Bechera (1725 – 1792).
Provedl první skutečně vědecký chemický rozbor karlovarských vod.
Jeho přičiněním se roku 1764 začala ve velkém vyrábět a posléze vyvážet vřídelní sůl.
Prosadil realizaci pokrokových léčebných metod, které si zachovali platnost až do dnešních dnů pod novodobým označením Komplexní lázeňská léčba.
Zasadil se o umírněné dávky vypité vody a opět pozdvihl prestiž koupelí ve vřídelní vodě.



V souvislosti s rozvojem lázeňství byla postavena řada společenských a lázeňských účelových staveb. Roku 1711 byly vystavěny Mlýnské lázně, první veřejný lázeňský dům.
Po roce 1700 začalo lázeňství již velice výrazně určovat podobu města. Vše se začalo podřizovat potřebám lázeňského hosta. Slibný rozmach Karlových Varů v 1. polovině 18. století byl dne 23.května 1759 přerušen katastrofálním požárem, který zničil více než dvě třetiny města. Pohroma vážně poškodila místní lázeňství na několik let.
Výstavba Karlových Varů po požáru byla prováděna plánovitě s důrazem na líbivý vzhled a komfortní vybavení domů a do obnoveného města začalo přijíždět stále více hostů.
Financování úprav zajišťoval i výnos z tzv. lázeňské taxy, jež byla zavedena roku 1795.
V roce 1777 byl zřízen moderní Vřídelní sál, který byl odrazem uplatňování léčebných zásad dr. Bechera, zdůrazňujících pití vody přímo u pramene. Z výtěžku prodeje vřídelní soli bylo v roce 1788 postaveno kamenné divadlo.
Roku 1792 zřízená kolonáda Nového pramene byla první stavbou svého druhu v Karlových Varech.
Nejvyhledávanějším společenským střediskem lázeňských hostů se koncem 18. století stal Český sál, který roku 1775 zakoupil Johann Georg Pupp a položil tím základ k rozvoji největšího karlovarského restauračního a hotelového provozu.
Kolem roku 1860 se Karlovy Vary staly velice vyhledávané nemocnými cukrovkou, takže se jim začalo říkat ”špitál pro diabetiky”.
Pití a koupele byly rozšířeny o další metody. Na popud dr. Jeana de Carro byly roku 1826 zřízeny u Vřídla parní lázně. V roce 1836 zahájily provoz lázně rašelinné. Od roku 1838 byly pacientům zpřístupněny ke koupelím, pití a inhalování tzv. plynové lázně na místě dnešních Lázní VI. Roku 1844 byl ve velkém zahájen vývoz zřídelní vody. Ta po celém světě podporovala léčbu onemocnění zažívacího traktu. Úspěch této léčby byl dobrou reklamou karlovarských vod a zapříčinil další příliv pacientů.
Již kolem roku 1870 se rozšiřoval čas hlavní lázeňské sezóny. V dřívějších dobách byl vymezen 15. červnem až 15. zářím, po roce 1860 se začíná vžívat období od 1. května do 30. září. Trvání lázeňské léčby se ustálilo na 4 týdnech.
Již ke konci 1. poloviny 19. století, kdy u Vřídla vládl ještě způsob života udávaný šlechtou, docházelo v lázeňském publiku k postupnému oddělování stavů. Mizely stará lázeňská družnost a nákladné zábavy, eliminované prudce se zvyšující návštěvností. Karlovy Vary, původně označované za salon Evropy, se stále výrazněji stávaly sanatoriem Evropy. Tak se po staletích naplnila slova dr. Payera z roku 1522, zdůrazňující, že lázně zde nejsou pro zábavu, nýbrž pro léčbu.
Proměny životního stylu kolem roku 1900 přinesly do Karlových Varů zejména pod vlivem pacientů ze zámoří a z Anglie nový druh zábavy. A tak město postupně dostalo tenisové kurty, golfové hřiště a dostihovou dráhu.
Těsně před vypuknutím I. světové války dosahovaly Karlovy Vary největšího počtu lázeňských hostů ve své historii ( v roce 1911 se zde léčilo 70 935 osob). Světová válka narušila příliv lázeňských hostů a tím vážně ochromila celý život města, kterému se nevyhnula ani poválečná hospodářská krize.
V důsledku II. světové války doznal provoz lázní četných omezení. V březnu 1939 byla dokončena demolice jednoho ze symbolů lázní Karlových Varů, litinové Vřídelní kolonády, jež byla nahrazena dřevěným provizoriem. V roce 1942 se přijelo léčit jen 36 646 osob, hlavně z Německa. Poslední rok války znamenal pro lázeňství kolaps. Za celý rok 1945 zaznamenává statistika jen 3 794 lázeňských hostů.
Lázně se znovu otevřely celému světu. Každým rokem se lepší vzhled města, vybavení lázeňských domů, restaurací a obchodů. Rozšiřuje se kulturní nabídka i pro zahraniční návš-
těvníky.

Karlovy Vary s klientelou ze všech kontinentů (lázeňští hosté s léčebným programem ze 60 zemí světa na tři týdny, krátkodobě pobývající hosté z více než 80 zemí světa) se opět staly jedněmi z nejvyhledávanějších lázní v Evropě. Počet zahraničních lázeňských hostů vzrůstá, převýšili již dokonce počet klientů z tuzemska.
Díky teplým léčivým pramenům se sláva Karlových Varů rozšířila do celého světa. Z přibližně 100 pramenů různé vydatnosti je 12 pramenů zachyceno a používá se k pitné kúře.
Minerální vody jsou si základním složením podobné, avšak pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají rozličné účinky. Chladnější prameny mají obvykle lehce projímavý účinek, prameny teplejší mají vliv tlumivý, zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv.

Název pramene Teploty pramenů (přizpůsobují se průměrné teplotě sezóny +/- 3oC) Přístupnost jednotlivých pramenů
Vřídlo Vřídelní kolonáda73oC 2.000 l/min otevřeno do 19.00 hod
Pramen Karla IV. Tržní kolonáda63,8oC 4,8 l/min volně přístupný
Dolní zámecký pramen Zámecká kolonáda volně přístupný
Horní zámecký pramen Zámecká kolonáda volně přístupný
Tržní pramen Tržní kolonáda61,6oC 4,9 l/min volně přístupný
Mlýnský pramen Mlýnská kolonáda52,7oC 4,5 l/min volně přístupný
Rusalčin pramen Mlýnská kolonáda60,1oC 4,8 l/min volně přístupný
Pramen knížete Václava Mlýnská kolonádaI: 63,7oC 4,1 l/minII: 60,4oC 3,6 l/min volně přístupný
Libušin pramen Mlýnská kolonáda59,6oC 3,1 l/min volně přístupný
Skalní pramen u Mlýnské kolonády45,4oC 2 l/min volně přístupný
Pramen svobody Altán u Lázní III59oC 5 l/min volně přístupný
Sadový pramen Vojenský lázeňský ústav39,6oC 1,5 l/min volně přístupný
Pramen Štěpánka Před Parkhotelem Richmond9oC – 13oC 2,5l/min volně přístupný



Po chemické stránce patří karlovarské prameny mezi natrium-bikarbonát-sulfátové termální kyselky s celkovou mineralizací kolem 6,4 g/l a obsahem mezi 560 – 980 mg/l.

Kationty (mg/l) Anionty (mg/l) Nedisociované složky (mg/l) Celková mineralizace 6.450 mg/l
Li+ 2,91
Na+ 1699
K+ 92,24
Cu2+ 0,012
Be2+ 0,065
Mg2+ 45,2
Ca2+ 124,4
Sr2+ 0,48
Zn2+ 0,059
UO22+ 0,011
Mn2+ 0,098
Fe2+ 1,271
F- 6,45
Cl- 598,5
Br- 1,398
I- 0,025
HS- 0
SO42- 1629
NO2- 0
HNO3- 0
HPO42- 0,359
HAsO42- 0,203
HCO3- 2150
HBO2 2,33
H2SiO3 94,81
TDS (180oC) 5306 mg/l
pH 6,9
Obsah CO2 813,2
Osmotický tlak 152,5 mOsm
Vodivost (při 20oC) 6,64 mS/cm
Hustota (při 20oC) 1,0035 kg/l
rH 25,7


Prameny spolu s horninovým prostředím, v němž obíhají, hromadí se a vyvěrají nazýváme zřídelní strukturou. Karlovarská zřídelní struktura patří mezi nejvýznamnější a nejznámější struktury minerálních vod v celém světě. Skutečnost, že prameny vyvěrají právě ve výše zmíněném prostoru je dána zlomovým porušením zemské kůry a křížením významných zlomů v okolí Vřídla. Směrem na jih je pramenní linie ukončena masivem Vítkova vrchu, směrem na sever zlomy spjatými s vývojem sokolovské třetihorní pánve. Těžba nerostných surovin v této pánvi (kaolin, hnědé uhlí, lomový kámen aj.) ohrožovala a bohužel stále ohrožuje přirozený režim pramenů. Ochrana karlovarských pramenů ve formě zákazu či omezení těžby se datuje již od r. 1761 a je druhou nejstarší podobnou institucí na světě. I dnes se jí věnuje mnoho pozornosti.
Jevem typickým pro karlovarské prameny je tvorba zřídelní sedimentace - ve formách sintru, vřídlovce a žilníku. Kostel Sv. Máří Magdaleny stojí na tzv. vřídelní kupě, vytvořené právě díky vlastnostem termy. Zbytky sintrů nalezneme i na protější straně údolí Teplé, na Zámeckém vrchu. Rovněž Vřídelní kolonáda a stavby mezi Divadlem a Mlýnskou kolonádou stojí na "desce" budované několika mocnými vrstvami vřídlovce o souhrnné mocnosti místy přesahující 8 m.
K procedurám jsou používány přírodní léčivé zdroje - minerální voda, oxid uhličitý, rašelina z naleziště Krásno u Karlových Varů.
Procedury předepisuje lázeňský lékař. Avšak některé z procedur lze zakoupit i bez lékařského předpisu.


Příklad lázeňského pobytu v hotelu KOLONÁDA, který zahrnuje:
(vše v ceně pobytu)
· vstupní lékařské vyšetření
· předpis pitné kůry
· kontrolní lékařské vyšetření (dle zdravotního stavu pacienta, nejméně 1x týdně)
· laboratorní vyšetření
· EKG
· 2-3 procedury denně
· dietní stravování
· ubytování
Procedury podávané v hotelu KOLONÁDA v rámci lázeňské léčby:
· koupele vřídelní - uhličité, perličkové
· vodoléčba, skotské střiky
· podvodní masáže
· klasická masáž částečná
· reflexní masáž
· vířivá lázeň horních končetin
· vířivá lázeň dolních končetin
· parafango
· elektroléčba
· laserotherapie
· magnetotherapie
· pneumoakupunktura
· skupinové cvičení v bazénu
· léčebná tělesná výchova
· bazén - plavání
· inhalace, individuální (vřídelní vodou)
· irigace dásní
· suchá uhličitá koupel
· střevní výplachy
Placené procedury:
· oxygenotherapie
· lymfodrenáž přístrojová
· zubní irigace
· klasická masáž celková
· bylinné koupele
· kryoterapie

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6660